Hlavní menu
Nejbližší akce
Žádná akce v následujících 40 dních
Nejnovější komentáře
[novinky] RIGLOSNapsal Oťas v 06 pro : 13:05
Parádní článek a fotky...jen ta dálka do Španělska [ více ... ]
[novinky] GRAN SASSO 2022Napsal Luki v 23 říj : 22:32
Krása!Hanka
[novinky] Neofiko HISmaratónNapsal Dája v 22 zář : 09:09
Co je pro me Hismaraton? Mnoho let budovana znacka [ více ... ]
[novinky] Letní dovoUheráci 2021Napsal Štěpuch v 06 úno : 21:00
Paráda, La Saume čirá nádhera !!!
[novinky] Letní dovoUheráci 2021Napsal Tom v 23 led : 21:43
Bomba, super a navíc jste to dobře podrtili.
Kontakt
HOVRCH, z.s.
Železova louka 68
549 01 Nové Město nad Metují
IČ: 04700881
číslo účtu: 2600928477/2010
Železova louka 68
549 01 Nové Město nad Metují
IČ: 04700881
číslo účtu: 2600928477/2010
Email: karborund@centrum.cz
Vítejte,
Podmínky pro ledolezení
Těšme se za rok ;-) -
____________________________
____________________________
Online
Hledat Horolezecký oddíl Nové Město nad Metují
Anketa
Moje cesta k Everestingu
Když jsem na Stravě viděl Froda, jak krouží X-krát jedno malý kolečko, říkal jsem si: „To je ale magořina, to by mě nebavilo. Každopádně je dobrej, že to vydrží.“ Pak jsem ale zahlédl toto tričko a zaujalo mě natolik, že jsem hned musel hledat, co to ten Everesting vlastně je.Tohle tričko za to může :-)
Stačila jedna nemoc, kdy člověk nemohl na kolo, a už jsem se pátral, na kterým kopci v okolí by se to dalo vyzkoušet, až bude jaro nebo léto a pěkně. Nakonec jsem se rozhodl začít polovičním everestingem (tzv. BaseCamp), což znamená nastoupat na jedný jediný trase 4424 m. A jako ideální mi přišlo stoupání z Nováče na Sendraž, kde to není moc monotónní, je tam hezkej asfalt a dole se dá zaparkovat auto, tzn. mít tam základní tábor s proviantem a nářadím na opravy pro případ potřeby. Podle kalkulačky to vycházelo na 19 otoček.
Je 4:58 ráno, poslední červencová sobota roku 2023 a já konečně stojím na Rezeckým mostě, zapínám hodinky a vyrážím vstříc do prvního stoupání. Za chvilku jsem nahoře, je ještě šero a chládek, takže se jede příjemně. Udělám vrcholové foto a šup dolů. Na mostě otočka, přeřadit na lehčí převod a hurá zase nahoru. Potkávám prvního človíčka co si to štráduje dolů z kopečka. Nakonec to není až taková nuda. Krajina se pomalu probouzí, ožívá a s každou otočkou je okolí jiné. Toho chlápka, co jsem ráno několikrát potkal, potkávám i dopoledne. Tentokrát tlačí kolečko a když mě opět vidí, zastaví a kroutí hlavou.
Nevím už, kolikátá otočka to byla, ale nedal mi přednost zahrádkář, vyjíždějící od chatičky, tak tak jsem to dobrzdil. Díky! Málem bylo po mě … Sedmnáctá otočka už je docela opruz, osmnáctá mě totálně nebaví, mám nejhorší čas ze všech výjezdů a už se těším domů na oběd. Ale jakmile přišla ta poslední, najednou jako bych ožil, za chvíli jsem nahoře. Mám hroznou radost, že už je to skoro za mnou. Sjezd si náramně užívám. A je to, mám to za sebou! :-) Stejně je Frodo borec, když vydrží kroužit několikrát měsíčně na tak malým plácku. Já už tohle NIKDY nepojedu!
Je 5:07 ráno, první letošní srpnová sobota a já se právě rozjíždím od hotelu Orlice v Deštném vzhůru do Šerlišskýho sedla. Je po dešti, docela kosa, silnice nadojená, ale za chvíli jsem nahoře, otočka a hurá dolů. Než dojedu dolů, tretry i ponožky mám promočený, takže zastavuju u auta a nasazuju návleky. V těch návlecích jsem jel ještě dalších deset otoček.
Už asi tušíte, že loňské „Už nikdy!“ mi moc dlouho nevydrželo. Červík hlodal a hlodal a navíc, zkusit celej Everesting (tzn. nastoupat 8848m) je prostě lákavá výzva. Navíc nově vyasfaltovaný silnici do Šerlišskýho sedla se nedalo odolat a v kopcích mi to po dovolený docela jede.
Ale zpět na silnici, na jedenáctý otočce potkávám Dominika, který se mnou jede 3 otočky. Je to super zpestření, najednou to mnohem rychleji utíká. O to horší byla 16. otočka, kdy už jedu zase sám a najednou, jako by to nejelo, vůbec to nevodsejpá. Při 20. výjezdu potkávám MTB sekci, tzn. Martinu, Honzu a Ondru. Jedou kousek se mnou, takže jsem zase o něco veselejší. Dole pak potkáváme Honzu Hodera. Dávám tedy pauzu u auta, natlačím do sebe kus klobásy s rohlíkem, a doplním pití. Nakonec se s MTB sekcí loučíme a Honza pokračuje se mnou nahoru, dolů, nahoru, dolů, … Kecáme a krásně to utíká.
Na 25. otočce potkáváme Petra, který pokračuje s námi a diskuze je opět v plném proudu, takže zase nahoru a dolů a nahoru a dolů, …
Vice o Everestingu:
Při 27. výjezdu si uvědomuju, že už by se mi samotnýmu nahoru krutě nechtělo a jsem moc rád, že tu kluci jsou se mnou. Při 28. výjezdu už se mi fakt nechce, prostě ta předposlední otočka je zakletá. Až při poslední konečně zase ožívám a kousek před sedlem přecházíme s klukama dokonce do sprintu. Jo, konečně mám za sebou poslední výjezd a ve sjezdu na to dnes poprvé pořádně šlapu, už nemusím šetřit síly. Před koncem ještě předjíždím jedno pomalý auto, protože mám děsnej hlad a žízeň.
Po dojezdu už si neříkám „Nikdy!“, ale „Který kopec za rok?“ :-)
Všem moc díky za podporu! Bez vás by to bylo utrpení, takhle to byla zábava ;-)