Žádná akce v následujících 40 dních
[novinky] GRAN SASSO 2022
Napsal Luki v 23 říj : 22:32
Krása!Hanka
[novinky] Neofiko HISmaratón
Napsal Dája v 22 zář : 09:09
Co je pro me Hismaraton? Mnoho let budovana znacka [ více ... ]
[novinky] Letní dovoUheráci 2021
Napsal Štěpuch v 06 úno : 21:00
Paráda, La Saume čirá nádhera !!!
[novinky] Letní dovoUheráci 2021
Napsal Tom v 23 led : 21:43
Bomba, super a navíc jste to dobře podrtili.
[novinky] ŽULA KAM SE PODÍVÁŠ
Napsal Tom v 23 led : 21:13
nádhera
Napsal Luki v 23 říj : 22:32
Krása!Hanka
[novinky] Neofiko HISmaratón
Napsal Dája v 22 zář : 09:09
Co je pro me Hismaraton? Mnoho let budovana znacka [ více ... ]
[novinky] Letní dovoUheráci 2021
Napsal Štěpuch v 06 úno : 21:00
Paráda, La Saume čirá nádhera !!!
[novinky] Letní dovoUheráci 2021
Napsal Tom v 23 led : 21:43
Bomba, super a navíc jste to dobře podrtili.
[novinky] ŽULA KAM SE PODÍVÁŠ
Napsal Tom v 23 led : 21:13
nádhera
HOVRCH, z.s.
Železova louka 68
549 01 Nové Město nad Metují
IČ: 04700881
číslo účtu: 2600928477/2010
Železova louka 68
549 01 Nové Město nad Metují
IČ: 04700881
číslo účtu: 2600928477/2010
Email: karborund@centrum.cz
Těšme se za rok ;-) -
____________________________
____________________________
PIZ ROSEG 3.920m
Petr, Středa 29 září 2010 - 23:36:10 // Komentáře:14
Název tohoto článku by také mohl být: „SVATEBNÍ CESTA“, jak jsme si tento výlet podle předešlých událostí pracovně pojmenovali. Počet účastníků by souhlasil, ale jeho obsazení bylo poněkud nezvyklé… Petr a Michal:-)
V pátek, podle dobrého vývoje počasí, jsme se rozhodli, že vyrazíme na dlouho plánovaný výlet. V sobotu nás ale ještě čekaly dvě svatby, na kterých jsme oba fotili, a tak byl odjezd posunut až na neděli. Po bujaré noci nás tedy čekal několikahodinový přesun do Švýcar.
Na cestu jsme nafasovali svatební gulášek, který mně ale nějak nesedl, a tak první místo, které jsem po příjezdu do Pontresiny (výchozího místa do hor) klusem japonské Gejši navštívil, bylo nádražní WC… k mé velké úlevě otevřené. Zbylé porce guláše tedy byly na Michalovi.
Zaplatit parkovný, sbalit věci na čtyři dny a vyrazit. Tento den nás čekal přesun na horskou chatu Tschierva, v nadmořské výšce 2.573m, výchozí místo pro výstupy na čtyři okolní zaledněné vrcholy: Piz Morteratsch (3.751m), Piz Roseg (3.920m), Piz Scerscen (3.971m) a nejznámější z nich Piz Berninu (4.049m).
zleva Piz Bernina, Piz Scerscen a Piz Roseg; vpravo La Sella
Vysněný svět hor se nám otevřel a my si začali natěšeně užívat… klid, krásu, horskou pohodu a vše zakončené podvečerními barevnými náladami hor při zapadajícím slunci.
Piz Roseg
Už jen tohle stálo za to, i kdyby nás měl kopec odmítnout. To se však nestalo a dokonale vychytané počasí nás provázelo po celou dobu pobytu. Kromě počasí nás ještě mohly zastavit nepříznivé sněhové podmínky na kopci, kde v posledních dnech napadlo dost sněhu. Dvojice, která šla tři dny před námi se vrátila s nepořízenou, právě kvůli množství sněhu v klíčovém místě výstupu, na skalním hřebeni Eselsgrat v 3.400metrech.
My jsme si dali další den na rozhýbání nejnižší ze čtveřice kopců Piz Morteratsch, s lehčí výstupovou cestou po skalách a ledovci. Parádní vyhlídkový kopec na hlavní výstupové cesty okolních vrcholů a dobrá volba na pozvolnou aklimatizaci.
Vrcholový den začal budíčkem v půl čtvrté, vydatnou snídaní a před půl pátou jsme už za svitu měsíce šlapali vstříc vrcholu. K volbě dobrého termínu nám dopadl i velký bonus v podobě úplňku, který nám zpříjemnil překonání prvních dvou hodin do svítání, kdy jsme čelovky zapínali jen v nutných případech.
Přetraverzování pravého splazu ledovce Tschierva bylo otázkou několika minut. Orientačně horší to bylo na suťovo-skalním žebru Piz Umuru, přes které se přecházelo na levý splaz ledovce. Sestup byl možný pouze na jednom místě, ale my se ocitli o něco výše a pod námi kolmá skalní stěna k ledovci. Znamenalo to krátký návrat do správných míst. To bylo také jediné zaváhání, které nás potkalo.
svítání ne ledovci Tschierva
Příchodem na ledovec začalo svítat. Orientace a přehlednost se tím podstatně zlepšila a my jsme si to větším obloukem, kterým jsme se vyhnuli jeho „roztrhané“ části, šlapali blíže ke klíčovému místu výstupu. Před námi se otevřel pohled na skalní hřeben Eselsgrat v celé jeho délce, který z této východní strany vypadal celkem lezitelně.
Překonání hřebene však znamenalo přelézání z vytáté východní strany na zasněženou a zaledněnou západní stranu. To nás také nejvíc potrápilo a podstatným způsobem zvedlo obtížnost výstupu. Průběžným jištěním, občas střídaným dobíráním u štandů, jsme postupovali po této chuťovce. Užívali si východní plotny s krásným pevným lezením, s parádní expozicí nad ledovci a trápili se v ledových úsecích na západní straně, kde místa pro zajištění byla dobře schovaná pod sněhem.
Michal ve východních plotnách nad ledovcem Tschierva
jeden z parádních úseků skalního hřebene
občerstvení po překonání hřebene
Hřeben jsme však zdolali a vstříc k vrcholu nás už nemohlo nic zastavit. Před námi byl sněhový hřebínek a svahy s místy vyfoukaným čerstvým sněhem až na ledové plotny. Zastávka v sedle pod závěrečným svahem na malé doplnění energie bonbóny Zozole, které jsem doma nabral od holčiček. Pak ještě kousek trápení a společnými kroky vstupujeme na ostrý sněhový vrcholek. Radost, příjemný pocit, fantastické pohledy na okolní velikány s bílým pruhem Biancogratu v popředí, vzdálenější a divočejší Disgrazií, Savojskými Alpami s mohutným masivem MontBlanku na horizontu… a malá tečka naší chaty na moréně ledovce hluboko pod námi. I Michal se z toho úžasu zapomněl vyfotit s Norskou vlajkou.
...a je to naše!!
Vrcholu jsme si užili dosytnosti… dosytnosti jsme se i najedli, a před námi byl trochu obávaný sestup. Po skalní hřeben to byla sbíhačka, zde však nastaly menší komplikace se slézáním a slaňováním v zaledněných částech. V konečném důsledku to znamenalo jednu zanechanou karabinu, slaňování ze skalního hrotu a přechod velké odtrhové trhliny, to když jsme z hřebene slanili druhou sestupovou cestou přímo nad ní.
sestup zasněženou západní stranou hřebene
Pak už „jen“ přechod dvou ledovců, skalního žebra a výstup po moréně k chatě. Pivko večer na chatě bylo opravdu zasloužené a vyjímečně neskončilo u jednoho.
Další den byl věnován pohodové túře k jezeru Roseg a užívání si tentokrát fotograficky. Navečer sestup k autu a odjezd domů, kde jsme se po 9ti hodinách jízdy ocitli v obětí našich holčiček.
třicetimetrové séraky ledovce Tschierva
Slib, že si podobný výlet zopakujeme i příští rok snad nemusí nikoho překvapovat. Jenom v tomto koutu hor už máme vyhlédlé další dva parádní výstupy. A tak nezbývá než splnit tyto jednoduché podmínky:
- odjezd na dobrou předpověď
- termín mimo sezónu
- jako bonus, který se vyplatí, je měsíc v úplňku
- a v neposlední řadě požehnání od holčiček… a partnerek:-)
konec plechové oblohy nad „našimi“ kopci ...a nám končí tenhle úspěšný výlet
A poučení z výletu?
„Švýcar nesmí nic podcenit… a my hlavně nic přecenit!“
Výstupy:
Piz Morteratsch 3.754m, Nordgrat, PD
Piz Roseg 3.920m, Nordgrat (Eselsgrat), AD-, III, 40° (v našem případě se ze skalní trojky stal o něco těžší mix)
Petr
foto: Petr a Michal
Na cestu jsme nafasovali svatební gulášek, který mně ale nějak nesedl, a tak první místo, které jsem po příjezdu do Pontresiny (výchozího místa do hor) klusem japonské Gejši navštívil, bylo nádražní WC… k mé velké úlevě otevřené. Zbylé porce guláše tedy byly na Michalovi.
Zaplatit parkovný, sbalit věci na čtyři dny a vyrazit. Tento den nás čekal přesun na horskou chatu Tschierva, v nadmořské výšce 2.573m, výchozí místo pro výstupy na čtyři okolní zaledněné vrcholy: Piz Morteratsch (3.751m), Piz Roseg (3.920m), Piz Scerscen (3.971m) a nejznámější z nich Piz Berninu (4.049m).
zleva Piz Bernina, Piz Scerscen a Piz Roseg; vpravo La Sella
Vysněný svět hor se nám otevřel a my si začali natěšeně užívat… klid, krásu, horskou pohodu a vše zakončené podvečerními barevnými náladami hor při zapadajícím slunci.
Piz Roseg
Už jen tohle stálo za to, i kdyby nás měl kopec odmítnout. To se však nestalo a dokonale vychytané počasí nás provázelo po celou dobu pobytu. Kromě počasí nás ještě mohly zastavit nepříznivé sněhové podmínky na kopci, kde v posledních dnech napadlo dost sněhu. Dvojice, která šla tři dny před námi se vrátila s nepořízenou, právě kvůli množství sněhu v klíčovém místě výstupu, na skalním hřebeni Eselsgrat v 3.400metrech.
My jsme si dali další den na rozhýbání nejnižší ze čtveřice kopců Piz Morteratsch, s lehčí výstupovou cestou po skalách a ledovci. Parádní vyhlídkový kopec na hlavní výstupové cesty okolních vrcholů a dobrá volba na pozvolnou aklimatizaci.
Vrcholový den začal budíčkem v půl čtvrté, vydatnou snídaní a před půl pátou jsme už za svitu měsíce šlapali vstříc vrcholu. K volbě dobrého termínu nám dopadl i velký bonus v podobě úplňku, který nám zpříjemnil překonání prvních dvou hodin do svítání, kdy jsme čelovky zapínali jen v nutných případech.
Přetraverzování pravého splazu ledovce Tschierva bylo otázkou několika minut. Orientačně horší to bylo na suťovo-skalním žebru Piz Umuru, přes které se přecházelo na levý splaz ledovce. Sestup byl možný pouze na jednom místě, ale my se ocitli o něco výše a pod námi kolmá skalní stěna k ledovci. Znamenalo to krátký návrat do správných míst. To bylo také jediné zaváhání, které nás potkalo.
svítání ne ledovci Tschierva
Příchodem na ledovec začalo svítat. Orientace a přehlednost se tím podstatně zlepšila a my jsme si to větším obloukem, kterým jsme se vyhnuli jeho „roztrhané“ části, šlapali blíže ke klíčovému místu výstupu. Před námi se otevřel pohled na skalní hřeben Eselsgrat v celé jeho délce, který z této východní strany vypadal celkem lezitelně.
Překonání hřebene však znamenalo přelézání z vytáté východní strany na zasněženou a zaledněnou západní stranu. To nás také nejvíc potrápilo a podstatným způsobem zvedlo obtížnost výstupu. Průběžným jištěním, občas střídaným dobíráním u štandů, jsme postupovali po této chuťovce. Užívali si východní plotny s krásným pevným lezením, s parádní expozicí nad ledovci a trápili se v ledových úsecích na západní straně, kde místa pro zajištění byla dobře schovaná pod sněhem.
Michal ve východních plotnách nad ledovcem Tschierva
jeden z parádních úseků skalního hřebene
občerstvení po překonání hřebene
Hřeben jsme však zdolali a vstříc k vrcholu nás už nemohlo nic zastavit. Před námi byl sněhový hřebínek a svahy s místy vyfoukaným čerstvým sněhem až na ledové plotny. Zastávka v sedle pod závěrečným svahem na malé doplnění energie bonbóny Zozole, které jsem doma nabral od holčiček. Pak ještě kousek trápení a společnými kroky vstupujeme na ostrý sněhový vrcholek. Radost, příjemný pocit, fantastické pohledy na okolní velikány s bílým pruhem Biancogratu v popředí, vzdálenější a divočejší Disgrazií, Savojskými Alpami s mohutným masivem MontBlanku na horizontu… a malá tečka naší chaty na moréně ledovce hluboko pod námi. I Michal se z toho úžasu zapomněl vyfotit s Norskou vlajkou.
...a je to naše!!
Vrcholu jsme si užili dosytnosti… dosytnosti jsme se i najedli, a před námi byl trochu obávaný sestup. Po skalní hřeben to byla sbíhačka, zde však nastaly menší komplikace se slézáním a slaňováním v zaledněných částech. V konečném důsledku to znamenalo jednu zanechanou karabinu, slaňování ze skalního hrotu a přechod velké odtrhové trhliny, to když jsme z hřebene slanili druhou sestupovou cestou přímo nad ní.
sestup zasněženou západní stranou hřebene
Pak už „jen“ přechod dvou ledovců, skalního žebra a výstup po moréně k chatě. Pivko večer na chatě bylo opravdu zasloužené a vyjímečně neskončilo u jednoho.
Další den byl věnován pohodové túře k jezeru Roseg a užívání si tentokrát fotograficky. Navečer sestup k autu a odjezd domů, kde jsme se po 9ti hodinách jízdy ocitli v obětí našich holčiček.
třicetimetrové séraky ledovce Tschierva
Slib, že si podobný výlet zopakujeme i příští rok snad nemusí nikoho překvapovat. Jenom v tomto koutu hor už máme vyhlédlé další dva parádní výstupy. A tak nezbývá než splnit tyto jednoduché podmínky:
- odjezd na dobrou předpověď
- termín mimo sezónu
- jako bonus, který se vyplatí, je měsíc v úplňku
- a v neposlední řadě požehnání od holčiček… a partnerek:-)
konec plechové oblohy nad „našimi“ kopci ...a nám končí tenhle úspěšný výlet
A poučení z výletu?
„Švýcar nesmí nic podcenit… a my hlavně nic přecenit!“
Výstupy:
Piz Morteratsch 3.754m, Nordgrat, PD
Piz Roseg 3.920m, Nordgrat (Eselsgrat), AD-, III, 40° (v našem případě se ze skalní trojky stal o něco těžší mix)
Petr
foto: Petr a Michal