Hlavní menu
Nejbližší akce
Žádná akce v následujících 40 dních
Nejnovější komentáře
[novinky] GRAN SASSO 2022Napsal Luki v 23 říj : 22:32
Krása!Hanka
[novinky] Neofiko HISmaratónNapsal Dája v 22 zář : 09:09
Co je pro me Hismaraton? Mnoho let budovana znacka [ více ... ]
[novinky] Letní dovoUheráci 2021Napsal Štěpuch v 06 úno : 21:00
Paráda, La Saume čirá nádhera !!!
[novinky] Letní dovoUheráci 2021Napsal Tom v 23 led : 21:43
Bomba, super a navíc jste to dobře podrtili.
[novinky] ŽULA KAM SE PODÍVÁŠNapsal Tom v 23 led : 21:13
nádhera
Kontakt
HOVRCH, z.s.
Železova louka 68
549 01 Nové Město nad Metují
IČ: 04700881
číslo účtu: 2600928477/2010
Železova louka 68
549 01 Nové Město nad Metují
IČ: 04700881
číslo účtu: 2600928477/2010
Email: karborund@centrum.cz
Vítejte,
Podmínky pro ledolezení
Těšme se za rok ;-) -
____________________________
____________________________
Online
Hledat Horolezecký oddíl Vrchoviny
Anketa
DÁREK K NAROZENINÁM
K letošnímu jubileu jsem byl od Káti a holek obdarován trochu netradičním dárkem. Z velké obálky jsem vytáhl tajemný poukaz od „Agentury SPLNĚNÉ SNY“, kde stálo:Pod vedením našich špičkových průvodců a statných ošetřovatelů, dokážeme splnit i ta nejtajnější přání. Vy jste jeden ze šťastlivců, kterého si naše agentura vybrala a splní mu jedno přání. Na splnění vašeho přání je třeba: vybavení I. stupně (KPZ není podmínkou), znalost alespoň deseti cizojazyčných přání (tj. mám hlad, chci spát, to je krása,...), foťák, jídlo na 4 dny, atd. atd. Na místě srazu proběhne kontrola vybavenosti a doplnění věcí. atd. atd.
Několik měsíců jsem žil v neznalosti a o cíli výletu jsem se mohl jenom domnívat. Utěšovat mě mohlo to, že výběr byl podle mých v minulosti vyřčených přání, tzn. žádný zájezd k moři, nebo do Paříže :-) Jenomže já jsem toho nakecal. Tak třeba, že bych si chtěl zase zajezdit na windsurfingu, nebo projet alpská sedla na silničním kole, nebo přejet na horském kole nějaké pohoří, lézt na žule v Chamonix, nebo a nebo a nebo…
Nakonec se, pro klidnější přípravu akce, nade mnou slitovali a cíl byl před zájezdem odtajněn: horský výstup v Alpách, o kterém jsem mluvil, že bych zase chtěl zrealizovat. Tak to prostě za mě domluvila Káťa s Michalem, který připravil i nějaké návrhy na výstupy. Vítězně z toho vyšel Piz Scerscen, který nám ještě chyběl k dovršení všech významných kopců v této části švýcarských Alp.
Na výstup se nastupuje od chaty Tschierva a vede jen nedaleko od frekventovaného Biancogratu na Berninu (v roce 2007) a z druhé strany od Piz Rosegu (v roce 2010). Proti těmto výstupům je Scerscen podstatně méně navštěvovaný, přitom si ale svoji krásou a pestrostí v ničem nezadá s těmito dvěma výstupy. V obtížnosti však jednoznačně vede.
V pátek 28.9. je svátek, v pondělí 1.10. dovolená, předpověď ideální, takže se může vyrazit. Jelikož nám holky také na víkend odjíždějí, přisedla s námi do auta ještě Káťa. Přece jí nenechám samotnou doma, když je taková příležitost, aby se dostala do míst, kam vždycky chtěla.
Příjemná chata Tschierva (2584m) se stala na tři noci naší základnou. A vrchol Piz Morteratsch (3751m) naším aklimatizačním výstupem. Všichni tři jsme tedy zdolali tento pěkný vyhlídkový vrchol. Jelikož po teplém létě odtálo hodně sněhu, výstup byl trochu obtížnější než jindy, místy se muselo postupovat po čistém ledu v né moc komfortních sklonech. A sestup byl pro Káťu místy více než nekomfortní, tak ji jeden 50 metrový úsek raději spouštím na laně.
Po návratu pivečko, posezení na terase a večer v chatě. Zkrátka užívat atmosféru a prostředí kolem nás… prostředí, které je života dobíjející.
Několik měsíců jsem žil v neznalosti a o cíli výletu jsem se mohl jenom domnívat. Utěšovat mě mohlo to, že výběr byl podle mých v minulosti vyřčených přání, tzn. žádný zájezd k moři, nebo do Paříže :-) Jenomže já jsem toho nakecal. Tak třeba, že bych si chtěl zase zajezdit na windsurfingu, nebo projet alpská sedla na silničním kole, nebo přejet na horském kole nějaké pohoří, lézt na žule v Chamonix, nebo a nebo a nebo…
Nakonec se, pro klidnější přípravu akce, nade mnou slitovali a cíl byl před zájezdem odtajněn: horský výstup v Alpách, o kterém jsem mluvil, že bych zase chtěl zrealizovat. Tak to prostě za mě domluvila Káťa s Michalem, který připravil i nějaké návrhy na výstupy. Vítězně z toho vyšel Piz Scerscen, který nám ještě chyběl k dovršení všech významných kopců v této části švýcarských Alp.
Na výstup se nastupuje od chaty Tschierva a vede jen nedaleko od frekventovaného Biancogratu na Berninu (v roce 2007) a z druhé strany od Piz Rosegu (v roce 2010). Proti těmto výstupům je Scerscen podstatně méně navštěvovaný, přitom si ale svoji krásou a pestrostí v ničem nezadá s těmito dvěma výstupy. V obtížnosti však jednoznačně vede.
V pátek 28.9. je svátek, v pondělí 1.10. dovolená, předpověď ideální, takže se může vyrazit. Jelikož nám holky také na víkend odjíždějí, přisedla s námi do auta ještě Káťa. Přece jí nenechám samotnou doma, když je taková příležitost, aby se dostala do míst, kam vždycky chtěla.
Příjemná chata Tschierva (2584m) se stala na tři noci naší základnou. A vrchol Piz Morteratsch (3751m) naším aklimatizačním výstupem. Všichni tři jsme tedy zdolali tento pěkný vyhlídkový vrchol. Jelikož po teplém létě odtálo hodně sněhu, výstup byl trochu obtížnější než jindy, místy se muselo postupovat po čistém ledu v né moc komfortních sklonech. A sestup byl pro Káťu místy více než nekomfortní, tak ji jeden 50 metrový úsek raději spouštím na laně.
Po návratu pivečko, posezení na terase a večer v chatě. Zkrátka užívat atmosféru a prostředí kolem nás… prostředí, které je života dobíjející.
pohoda na chatě
výstup na Piz Morteratsch - vlevo Piz Scerscen, vpravo Piz Roseg
výstup na Piz Morteratsch - postup po ledovci
sněhový hřebínek
ledovce Morteratsch a Pers hluboko pod námi
vrcholový hřeben
Další den jsme pro Káťu vymysleli lehčí túru k ledovcovému jezeru v sousední dolině. Pro nás s Michalem byl v plánu výstup:
Vrchol: Piz Scerscen 3971m
Cesta: NW - Ice Nose
Klasifikace: D / IV / 60 stupňu
Typ výstupu: skála / led
Převýšení: 1400m
Tři ledovcové vrcholy nad chatou Tschierva
(Piz Scerscen: modře - přístup pod kopec, červeně - výstupová linie)
Snídaně ve 3:30 a ve 4:30 za svitu měsíce vyrážíme. Od chaty nahoru a pak sestup na pravý splaz ledovce Tschierva, který přecházíme pod hřeben Piz Umur. Sutí a po skalách se dostáváme na levý splaz ledovce Tschierva, po kterém docházíme až k odtrhové trhlině pod svahem vedoucím k sedlu, kde začíná samotný výstup. Vycházející slunce kouzlí barvy na sousedním Piz Rosegu. Za normálních podmínek se dá do sedla dojít jen v pohorách, my ale musíme nasadit mačky a cepíny, první pozvánkou je nám tady ledový svah nad naštěstí polozasypanou odtrhovkou.
V sedle nalézáme na skalní hřeben, kde hned první dvě délky jsou ty nejtěžší. Střídáme se ve vedení a postupně ukrajujeme výškové metry. Myšlenky na slézání a slaňování tímto členitým hřebenem zatím raději zaháníme, bude to nářez! Po skále a sněhu se postupně drápeme pod místo, které dalo cestě název „ledový nos“. 60ti stupňovým a sedmdesát metrů dlouhým ledovcovým zlomem se po ledových plotnách a tvrdém sněhu dostáváme do položenějšího úseku. Lezecká expozice a panoramata jsou tady fantastická. Dále šlapačka mezi několika trhlinami, prokládaná kyslíkovými pauzami, až pod závěrečný 60 stupňový svah a žlábek. Ten nás měl vyvézt na poslední skalnatý úsek k vrcholu. Stojíme pod žlábkem asi padesát výškových metrů pod vrcholem. Koukáme střídavě směrem k výstupu, na hodinky a na sebe… ač neradi, ve zpětném hodnocení ale rozumně, docházíme k závěru, že masochismu si ještě užijeme při sestupu dost a tenhle skalní žlab v 3.900 metrech, s ledovou skořepinou bez možnosti kloudného zajištění, si raději odpustíme.
Obracíme se!
Začínáme sestupovat. Dáváme jídlo. Pití pomalu dochází (jednu láhev jsme si nechali pod nástupem u odtrhovky). Ledový nos původně zamýšlíme slanit, ale jde to s velkou opatrností slézt, tak šetříme čas. A teď to přijde! Skalní hřeben. Slézání střídáme se slaňováním, koncentrace na maximu! Stahujeme lano. Je zaseklé! Vylézt nahoru, odmotat ze skalního výčnělku, slézt zpět. Motat lana. Protahovat. Rozmotávat. Stahovat. „Prosím nezasekni se!“ Motat lana. Nahazovat po lehce položeném hřebenu. Rozmotávat a popohazovat při slaňování. Stahovat. „Prosím nezasekni se!“ Po neskutečných obstrukcích se dostáváme do sedla, kde ještě vážu lanovici a slaňujeme z ní dalších 50m, kousek nad odtrhovku. Láhev s vodou a hůlky jsou zde. Jsme na ledovci! Za světla to už na chatu nestihneme, ale pivko snad dopadne.
Začíná klasický sestup po ledovci. Trhlina střídá trhlinu, obcházíme tu zleva, tu zprava, dost často i skáčeme. Jde to poměrně rychle, v euforii žízně a blížící se tmy spěcháme víc a víc.
Další skok přes trhlinu a… "doprdele! Kotník! To je průser!!"
Jdu dál, cítím tuhnutí nohy a zmenšující se pohoru, ale z ledovce se ještě s menší bolestí dostávám. Michala, který bojuje sám se sebou, dnes asi nemá svůj den, tím zatím nezatěžuji. Setmělo se. Dál už jen za svitu čelovek. Sedélko s tyčí pod Piz Umurem, kde se přelézá na druhou stranu hřbetu, nacházíme. První výhra! Sestup k pravému splazu ledovce ale hledáme podstatně déle. Kotník tuhne a chůze je čím dál složitější. Už i Michal si všímá. Bez hůlek bych si to neuměl představit, i tak se každou chvíli válím na zemi. Podle najitých mužíků se konečně dostáváme na ledovec, už se vidíme na chatě, ale… na druhé straně ledovce nemůžeme najít mužíky, kteří by nás vyvedli na stezku k chatě. Už to je takový kousek. Kužele čelovek svítí do tmy, ale nikde nic, všude okolo jen balvan na balvanu a "kamenné duny". Oba žízniví, vyšťavení, bolest kotníku je nesnesitelná. Nemůžu jít a pomoct v hledání. Sedám si. Michal odchází a hledá cestu sám. Pozoruji vzdalující se čelovku. Čas běží a zdá se nekonečný...
Píše Káťa. Volám ji zpět. Současně volá Michal… "našel jsem mužíka!!" Chůzí krok – pád – krok – pád přicházím přes nekonečné balvaniště k němu. To už v dáli vidíme světlo čelovky, které na nás působí jako živá voda. Káťa nám vyrazila naproti. Shledání a dopajdání do chaty. Tady sedáme a nejsme schopný pohybu. A bar už je zavřený...
Druhý den nás čeká čtyř hodinový sestup k autu... nebo let vrtulníkem?
Teď by si to zasloužilo nějakou myšlenku...
V horách je to především o respektu k přírodě, správném rozhodnutí... i bez vrcholu dá hora ty nejintenzivnější zážitky, kvůli kterým tu jsi a díky nimž dokážeš růst. Vrchol je "jen" třešnička na jinak velice povedeném dortu.
A bacha, i malá nepozornost může všechno otočit. Buď opatrný s absolutní koncentrací i v místech, kde nic obtížného nečekáš.
Výstup nás zocelil, to se musí nechat. Vzpomínky budou opravdu intenzivní a po čase určitě jen ty pozitivní. Doporučovat tento výstup ale nikomu nebudeme :-)
Petr
svítání na ledovci
blížíme se k nástupu - slunce začíná osvětlovat sousední Piz Roseg
a jdeme na to, před námi skála, led, sníh
skalní hřeben
skalní hřeben - Michal v dalším z klíčových míst
skalní hřeben - jedna z nejhezčích délek po pevných plotnách
skalní hřeben - jeden ze štandů
skalní hřeben
"ledový nos" ... koncentrace a zážitek
"ledový nos"
"ledový nos" ... vpravo dole u morény je vidět chata Tschierva
vylézáme z "nosu" ... ten prostor kolem nás... paráda
postup po vrcholovém ledovci
postup po vrcholovém ledovci
kousek pod žlábkem
slaňování - Michal 50 metrů nade mnou
další den při odchodu z chaty padá sníh
A jak dopadl sestup k autu? Ušetřil jsem záchranáře i pojišťovnu, házím do sebe dva brufeny a jdu... doma vyndávám nohu z boty a sundávám ponožku…
Petr, Michal a Káťa
28.9. - 1.10.2018
Po splasknutí otoku byla stanovena konečná diagnóza: vyvrtnutý kotník a natržený sval.
..
