ÚVODEMPředstavujeme vám domovskou lezeckou oblast spolku HOVRCH z.s., která se nachází kousek od centra města, ale přitom v klidném prostředí. Skály tvoří přerušovaný pás okrajových stěn podél řeky Metuje, který se táhne od zříceniny hradu Výrov až po Krčín. Pro lezeckou činnost je z důvodu pevnosti skal využíván úsek cca 400m. Z geologické stránky je oblast tvořena jílovci, též označovaných jako opuka. Přístup do oblasti a umístění jednotlivých stěn je zřejmé z přiložených mapek.
Oblast je využívána jak pro lezení, tak i pro oddílové setkání a různé události. Je zde příjemné posezení, ohniště, dětský koutek a atrakce, přímo pod stěnami u řeky Metuje. Každoročně se zde pořádá Otevírání sezóny, dětský a dospělácký HISmaratón, Picle CUP, Dlouhá noc a další akce, které ani nemusí mít s lezením nic společného. Prostě žádná světová oblast, ale bezva místo pro trénink, naše schůzky, plánování společných akcí, opékání všeho možného a nikdy nekončících debat nejen o lezení.
Z HISTORIEPočátky lezení v oblasti lze datovat do roku 1977, kdy první lezeckou akci provedli Jiří "Balanšón" Balaš, Lubomír "Lofi" Imlauf a Aleš "Alláh" Skalák. První fotograficky doložený výstup zachycující výstup stěnou vlevo od "Střechy HISu" je z 19.2.1977.
Z této doby je na některých stěnách dochovaná klasifikace velkými černými písmeny. Počátkem 80tých let nastala další etapa, kdy se připojil Vašek Horák a nová "omladina" z novoměstského oddílu, ale i "Picek"Švec, "Choroš"Háze, "Sigi"Černý a také zájemci z širokého okolí (Náchod, Dobruška, Opočno, atd.). Z té doby jsou modré šipky s klasifikací, které jsou obnovovány a doplňovány až do současnosti. V některých stěnách byl vytečkován i průběh cesty. Byly přelezeny prakticky všechny možné varianty cest, včetně dvou obřích převisů na straně od Beranova mostu. Vše se jistí seshora a v centrálním koutě bylo nataženo stálé ocelové lano. V té době nebyly pokusy osazovat do cest kruhy nebo nýty. Pouze do stěny "Psí víno" osadil později Aleš Skalák jeden jistící kruh a na vršek bylo připevněno ocelové lano se slaňovacím kruhem. To také bylo připevněno nad stěnu "Kateřina". Slaňování, resp. jištění v ostatních stěnách se řešilo vlastními smycemi, které se po lezení sundávaly. V tomto období také doznal konečné podoby název oblasti, k němuž byly využity počáteční písmena jmen tří lezců: Horák, Imlauf, Skalák.
Tou dobou ještě nebylo možné trénovat na umělých lezeckých stěnách, a tak snadno dostupné cvičné skály, měly velký význam v přípravě zdejších lezců. Svou výkonnost, tak mohli zúročit v hodnotných výstupech pískovcových oblastí Polické pánve, které byly místními lezci nejvíce navštěvovány (Ostaš, Teplicko-adršpašské skály, Broumovské stěny).
Mimo HISu bylo ještě několik lezeckých pokusů na skalách bývalého lomu v Krčíně u vodní elektrárny, a i na některých skalách údolí Metuje a Libchyňského potoka. Zde však nevyhovovala kvalita skal (fylit), kvůli její křehkosti.
Po revoluci roku 1989 dochází vlivem euforie z cestování a poznáváním nových evropských lezeckých oblastí k útlumu lezeckých aktivit v HISu. Tyto znovu narůstají rokem 1993, kdy se oblast stává opět vyhledávanou pro lezeckou přípravu. Mezi víkendovými výjezdy do česko-slovenských a zahraničních lezeckých oblastí, jsou zavedeny i pravidelné tréninky (úterky a čtvrtky). Účastní se jich větší množství lezců z oddílu, ale i nečlenové a lezci z okolních oddílů.
V roce 1995 je do stěny "Kateřina" umístěna stěnová knížka. V té době také začínají pokusy s osazováním trvalého jištění do některých stěn. V létě roku 1997 osazuje Bedřich Schejbal podomácku vyrobené nýty do stěn "Psí víno, Kateřina, Kout". Na podzim roku 1997 se vrtají díry a na jaře následujícího roku se osazují originál nýty do stěn "Sokolík, Špalek, Kateřina, Kout, Letecká a Turecká šavle" (osazují: Aleš Skalák, Petr Hacker, Tomáš Lorenc, Víťa Jarkovský a Vladimír Janata). V tomto roce také Bedřich Schejbal a Petr Hacker zaměřují stěny (půdorysy a výšky stěn), pojmenovávají se neoznačené stěny a vše se zpracovává do průvodce HISu, který je umístěn na informační tabuli nad ohništěm (několik ks knižně).
Počínaje rokem 1998 osazuje do většiny stěn Honza "Taubák" Augusta kruhy, popřípadě jen dříky s dírou. Honza také odkopává cca 1,5 metru zeminy pod stěnou "Psí víno" a tím také zvyšuje obtížnost nástupu (jeho pracovní aktivity pokračují s menšími přestávkami až do roku 2005). Oblast je postupně navštěvována i lezci ze vzdálenějších míst (Hradec Králové, Hronov, Police, Dobruška, Rychnov, Pardubice, Červený Kostelec, objevili se zde i lezci z Kolína, Zvolena, Prahy, atd.). Zdejší skály nabízejí jinou alternativu k přípravě na umělých stěnách, nebo v období, kdy se nedá lézt v nejbližších pískovcových oblastech. Oblast láká i svou polohou a příjemným prostředím.
Na podzim roku 2006 vyměňují Lukáš a Hanka Hojný ve stěně "Psí víno" staré "Bédovy" nýty za nové. Na jaře 2007 Lukáš s Otou Krásným začínají s celkovou obnovou a doplněním fixního jištění a slaňovacích řetězů v hlavních stěnách centrální části ("Psí víno, Kateřina, Kout, Špalek, Protišpalek, Letecká", a další). Ve stejný čas také kupujeme pozemek větší části HISu a probíhá největší brigáda v historii oblasti, kdy jsou mimo jiné obnoveny přístupové cesty ke všem stěnám.
Ve stejném roce se koná velká "lidová veselice" k 30.výročí lezení v HISu, kdy jsou pozváni všichni významní lezci Nového Města a okolí, včetně prvních lezců v HISu. V průběhu dne se schází cca 80 lidí. Ohniště se sezením je přemístěno na louku, je postaven velký vojenský stan, opéká se prase, pijí se dva sudy. Do HISu je poprvé přiveden i el. proud na osvětlení a opékání. Akce má velký úspěch se slibem k opakování po pěti letech.
NOVODOBÁ HISTORIE:Roky 2007 až 2011 jsou z lezecko-společenského pohledu pro HIS revoluční.
Zpětně nemá cenu detailně rozepisovat jednotlivé záslužné činnosti úderné generace těchto let, nejvýmluvnějším ukazatelem budiž statistika celkového počtu sportovních cest :
- Rok 2007 - 20 cest v HISu s lanovými štandy. Odkopáváním předskalí pod Kateřinou vzniká "Trilobití" stěnka s nejtěžší cestou v HISu.
- Rok 2008 - 28 cest v HISu se štandy smíšeně lanovo - řetězovými.
- Rok 2009 - 48 cest v HISu se štandy smíšeně lanovo - řetězovými. Vzniká nejdelší cesta HISu, traverz "Mechanickej pomeranč" dlouhý 30m.
- Rok 2010 - 72 cest v HISu již výhradně se štandy řetězovými, což činí 950 lezeckých metrů + přibližně dalších 200 metrů v označených variantách. Po odstranění pilířku před stěnou Hrbatá, zde vznikají další velmi těžké cesty HISu.
- Rok 2011 - 100 cest v HISu a cca 1250m