ALPY – léto 2002

 

  3. část – lezení v severní Itálii

      Přináším vám slibovaný článek o našem lezení v severní Itálii. 

      Jak už jste si mohli přečíst navštívili jsme v létě ve dvou skupinkách švýcarské a italské Alpy, kde jsme podnikli výstupy v horských masivech Monte Rosy a Jungfrau (Monch).

      Po těchto nevšedních zážitcích jsme byli domluveni na společném lezení v severní Itálii. Pomocí švýcarských a italských mobilních sítí jsme upřesnili místo a čas setkání a druhý den odpoledne jsme se opravdu našli. Když jsme si sdělili zážitky z našich výstupů v Alpách, mohli jsme začít s lezením v první skalkařské oblasti, kterou jsme navštívili. Někdo ale dal přednost italskému vínku, které jsme povinně cestou nakoupili a jelikož zážitků z Alp bylo hodně, tak při družném rozhovoru setrval až do večerních hodin. 

      Nacházeli jsme se v lezecké oblasti Vho, 10km od města Chiavenna v podhůří Alp. Oblast tvořil souvislý pás stěn u staré již nevyužívané silnice vinoucí se nad hlubokým údolím s hučící řekou pod námi. Jelikož tato oblast leží ještě v horách donutilo nás počasí k přesunu do nížin. 

      Navštívili jsme malou, ale co se týká lezení pěknou oblast Sirta nad malebným stejnojmenným městečkem. Ale i tady nás navečer déšť spláchl ze stěn, a tak jsme se přesunuli pod střechu – a kam jinam než do supermarketu. Tady jsme strávili dvě hodiny nákupy a večeří v podzemních garážích. 

      Další oblastí byla Vernuga (20km od Bormia), ale již z dálky nás moc neuchvátila a při bližším průzkumu jsme se v tom jen utvrdili. Změnili jsme tedy plán a přejeli do další nedaleké oblasti Migiondo, kde jsme na zklamání z Vernugy rázem zapomněli. Před sebou jsme měli pěkné žulové stěny, rozumně odjištěné, s lezením v položených plotnách, ale i v převisech. Především hladké položené plotny s lezením na tření, nebo po nepatrných šupinkách a lištách, byly charakteristické pro tuto oblast. V jedné z těchto cest se Markétě podařilo dosáhnout nejtěžšího ženského RP přelezu v historii oddílu. Po jednom přelezu s horním jištěním a malém odpočinku se do cesty pustila na prvním konci lana a s menším zaváháním přelezla 30ti metrovou cestu Magic Caroline 7a (8 UIAA) RP. 

      Zde nás také čekalo „menší“ překvapení. Po návratu k autům jsme u jednoho z nich našli vymlácené zadní okno! Nic nechybělo akorát několika zážitky proslavený Matěj měl roztrhanou horní kapsu batohu. Až později se přiznal, že měl v kapse batohu kartuši a ta přímo za okýnkem explodovala!!! Zadělali jsme okno igelitem a valili dále. 

      Po přejezdu Švýcarských hranic, kousek pod sedlem P.so Bernina jsme ještě navštívili oblast Lagalb v impozantním horském prostředí. Zde bylo lezením v kolmých a převislých stěnách. Materiál vápenec, pěkné dlouhé cesty, dobře odjištěné, zde se nám podařilo přelézt pár cest 6b+ a 6c stylem OS. 

      Tak to je asi vše. Pak už následovala jen cesta k domovu. 


               Petr