letní Tatry 2002

Chata pri Zelenom plese – „Brnčálka“

      Co nás to zase napadlo, zamluvit si v létě chatu v Tatrách. Jako by nám nestačila zkušenost z minulého pobytu, kdy den před našim příjezdem napadlo 10cm sněhu.

      Tentokrát to sníh nebyl, ale pro jistotu rovnou voda. A že jí nebylo málo o tom svědčily záplavy v Čechách i na Slovensku, ale také v Tatrách! Cože, v Tatrách a záplavy?! Taky jsme tomu nevěřili, ale když při přechodu dolinou ztrácíte přehled o tom jestli jdete po normální cestě nebo korytem potoka, pak pochopíte! Představa pěti dnů zavřených na chatě nám nebyla moc příjemná. 

      Naštěstí pršet přestalo hned druhý den a i když se v počasí nic dalšího nezměnilo mohli jsme vyrazit alespoň na túru.  O lezení jsme si mohli nechat zatím jenom zdát. Ale pozor! Další den jsme ve skupince pěti lidí sbalili lezecký vercajk a plni odhodlání vyrazili vstříc vertikálním liniím. Jak to dopadlo ani nemám chuť popisovat… No tak dobře: jedna skupinka (Tom a Marci) dorazila pod stěnu a dokonce i nastoupila do vyhlídnuté cesty, ale když jim voda stékající po stěně začala zatékat nejen za krk a do rukávů řekli dost a ze třetí délky slanili dolů. Druhá skupinka (já, Ivča a Najáda), která měla svůj cíl trochu dále od chaty se po několika beznadějných a zoufalých pokusech, dostat se přes skalní práh pod stěnu, v rozladěné náladě vrátila zpět k chatě. 

      Dobrou náladu vrátilo až večerní posezení v proslaveném baru „Brnčálky“ a noční (ne)dobrovolné koupání v plese. 
 
     Další dny jsme v rámci celodenní túry podnikli alespoň nenáročný (teda jak pro koho) dvojkový výstup na Jastrabiu vežu s tím, že o klasickém lezení se nám mohlo už jenom zdát. Do mokrých stěn se stékajícími potůčky vody se nám již nechtělo. Takové celodenní túry s bágly narvanými lezeckými verky měli taky něco do sebe.
     
      …a co se dalo čekat se nakonec taky naplnilo: poslední den pobytu se rozpustila mlha, z oblohy zmizely mraky a na naprosto plechové obloze se objevil nějaký neznámý, ale hrozně zářící kotouč. To vyprovokovalo každého k nadlidské aktivitě, a tak jsme se hromadně rozutekli po okolních kopcích abychom alespoň na chvíli vstřebali tu krásu Tater a nafotili pár slunečních fotek pro vzpomínku na letní Tatry 2002.
      

                

Petr

PS: už se těšíme na příští léto v Tatrách…!?!?