Mallorca 9825.1. – 8.2.1998 Za všechno může Áda (jako ostatně vždy). Je tu hrozná zima, jedu na Mallorcu, prohlásil. Zpočátku se nikomu moc nechtělo, ale Skaláci se rozhodli hned a Tomáše s Najádou nám přihrála náhoda – Stavák propouštěl, takže se nakonec sehnal i „sponzor“. A vypukla cestovní horečka: nesmíme mít nadváhu, ale jak tam povezeme pivo? Plechovky to za nás vyřešily a oblečení stejně nepotřebujeme, vždyť letíme na jih.před odletem řešíme dilema: bude nám blbě z letadla nebo z piva?! Všem nám ale bylo dobře z vodky Gorbačovky. Pak už jsme přistáli na letišti v Palmě, kde nás čekalo bezva přivítání. Autobus, nervozní celník, ohromný letiště a čekání na bágly. Perfektní hotel a bezva báby (důchodkyně). Chlapi taky nic moc – samí staříci, ale i přesto se bylo na co dívat: rozkvetlé mandloně, zralé pomeranče a citróny, všude palmy a rozkvetlé sukulenty. Zkrátka „je to tady chlupatý“, řekl by Báša, kdyby tady byl – škoda ho. Ať je mu Stavák milosrdný. Tak teďka zase z jiného soudku. Jak vypadal náš běžný den: ráno v osm nechutný budíček rádiem s mallorskou dechovkou. Snídaně, a pak jsme se nasoukali do PAŽOUTA (Peugeot 106) i s báglama – klesnul na doraz a jeli jsme ho otloukat polními cestami do skal. Vápencové skály jsou rozeseté po celém ostrově. Nejfotogeničtější se nacházejí na pobřeží. Tam také bylo nejhezčí počasí – sluníčko a teplo. Zato v horách je v zimních měsících neustále mlha. Takže zároveň také zima a vlhko. Vápenec je kompaktní, neoklouzaný, dobře zajištěný. Každá oblast má svá specifika – od převislých stěn až po položené plotny, dírky, lišty či stropové zaplouváky. Klasifikace je zde dost drsná, většinou nejméně o dva stupně těžší než se uvádí v místním průvodci. Ale některé jedince pustilo i 7a. A co jsme dělali večer? To bychom neradi rozváděli, ale možná vám napoví výsledková listina z MARIÁŠE. A že jsme u toho neseděli na sucho se dá lehce předpokládat. Litr vína za 100 pesetoš (25,-Kč) no nekup to… Co dodat?! Příští rok v zimě určitě odlétáme do teplých krajů.
zapsali: TVA MAŇANA
|