Hlavní menu
· O nás
· Odkazy
· HAFFO
Nejbližší akce
Žádná akce v následujících 40 dních
Nejnovější komentáře
[novinky] GRAN SASSO 2022
Napsal Luki v 23 říj : 22:32
Krása!Hanka

[novinky] Neofiko HISmaratón
Napsal Dája v 22 zář : 09:09
Co je pro me Hismaraton? Mnoho let budovana znacka [ více ... ]

[novinky] Letní dovoUheráci 2021
Napsal Štěpuch v 06 úno : 21:00
Paráda, La Saume čirá nádhera !!!

[novinky] Letní dovoUheráci 2021
Napsal Tom v 23 led : 21:43
Bomba, super a navíc jste to dobře podrtili.

[novinky] ŽULA KAM SE PODÍVÁŠ
Napsal Tom v 23 led : 21:13
nádhera


Kontakt
HOVRCH, z.s.
Železova louka 68
549 01 Nové Město nad Metují
IČ: 04700881
číslo účtu: 2600928477/2010

Email: karborund@centrum.cz
Vítejte,
Uživatelské jméno:

Heslo:


Pamatuj si mě

[ ]
Podmínky pro ledolezení
Těšme se za rok ;-) -
____________________________
Online
Hostí:13
Členů:0
Na této stránce:1
Členů: 1197, nejnovější: Olda
Hledat Horolezecký oddíl Vrchoviny
Anketa

Kterého zvířete se cestou do skal bojíš nejvíc?


Klíště

Medvěd

Had

Policajt

Ochránce přírody

Turista ze sousedního státu

Úraz

První lezecký zájezd
e107, Čtvrtek 03 května 2007 - 22:45:57 // Komentáře:83

thumb_slovinsko_07_02.jpg Ještě snad neuteklo ani půl roku od mého prvního pokusu s lezením a už si to frčím na skály za hranice. Prrr! Ještě se nejde, pořád totiž nevíme kam a kdy přesně vyrazíme. Pojede také Lukáš s Hankou a rád by i Kuba a Katka, takže se nám rýsuje docela velká akce. Ladunka ale neví, zda dostane volno v práci, Soňa neví zda ji pustí doktor, Hanka neví zda bude zdravá kolegyně, která by ji zastoupila. Dája a Marťánkem nás zvou do Seynes. Ruda a Soňa jsou nadšeni a tak se tak nějak domluvíme že jo. Paráda, teď už jen abychom všichni mohli.

První čárou přes rozpočet byl prasklý klínový řemen u Hojných v autě. Na další nabourání rozpočtu se nemuselo dlouho čekat. Předpovědi počasí hlásí to nejhorší co mohou zrovna na jižní Francii. V Seynes má pršet a některé dny snad i chumelit. Co teď? Dva dny před odjezdem vytahuje Ruda v pizzerii záložní plán: rozlezeme se prvních několik dní v Semmeringu a pak uvidíme zda Paklanice nebo něco v Itálii nebo třeba Slovinsku.

slovinsko_07_01.jpg

Ladunka dovolenou dostala a Soňa má požehnání od lékaře takže ve středu dopoledne balíme a ve čtvrtek ve tři hodiny ráno odjíždíme směr jih za nejasným počasím. Cesta ubíhá rychle. Na Rudovi je vidět, že řídí opravdu rád. Autíčko tak pohodlné, že sem málem nepoznal přechod mezi postelí a zadní sedačkou Mazdy 5. Brzo ráno proletíme Vídní a začínáme v dálce hledat obrysy Alp. Kde jsou potvory jedny? Vždyť začínají být vždy docela pěkně vidět. Před námi je ale jen šedá stěna z kombinace hor a mraků, kde předěl se dá jen představit. Hmm tak předpovědi nelhaly. Jakpak asi bude v Semmeringu? Při sjezdu z S6 už začínáme maličko pochybovat, zda se v Semmeringu bude dát vůbec vylézt z auta.

slovinsko_07_02.jpg

Přijíždíme pod skály a venkovní teploměr ukazuje něco kolem nuly. Nedá mi to a natěšen vybíhám ven podívat se, jak asi tak bude lezení na vápně vlastně vypadat. Krása! Teda ty skály, počasí už tak pěkné není, začíná totiž mrholit. S Rudou nám to ale nedá a už se sápem do první cesty - převislé, aby na nás nepršelo. První kontakt s vápnem v jednom stupni nad nulou je hrozný. Navíc jsem se zapomněl zmínit o sněhu, co byl všude kolem. Rozpršelo se a tak to po druhé cestě balíme a míříme do Slovinska. První pocity z vápna jsou hrozný. Strašně to řeže do ruk a ještě k tomu to není tak jednoduchý jako na umělce. Než člověk něco našmatá chvíli to trvá a kolikrát se to nedá ani udržet. Ale třeba to bylo všechno jen tou zimou.

slovinsko_07_03.jpg

Ani se nenadějeme a jsme v Ospu. Rozděláme stan, sbalíme lezení a razíme si to hned k první skále, co je vidět hnedle z kempu. Zkusíme nějaké 5b, kde se nám zamotá mé nové 80m dlouhé lano. Chvilku to dalo, než si dal špagátek říct, ale jen co se přemotal, sekal až do konce zájezdu dobrotu. Večer si uděláme nějakou dobrůtku a užíváme si teplého večera. Rychle se setmělo a já usínám spokojen s pocitem, že zase tak hrozný to vápno není.

slovinsko_07_04.jpg

Druhý den, světe div se, zkusí lézt i Ladunka. Nikdy bych to do ní neřekl, že se nakonec nechá přemluvit a tak postupně leze na 4a a 4b a učí se jistit zatímco Ruda se Soňou zkouší cesty na „Králíkovi“. Ten, kdo už v Ospu byl a díval se od kempu na skály a má alespoň trochu fantazie, určitě si „Králíka“ všiml.

slovinsko_07_05.jpg

V noci se zatáhlo a ochladilo. Ráno mě probudí silný déšť. Pořád doufám, že je to jen sen, ale po hodince převalování se musím smířit s tím, že je to bohužel realita, které se ani za nic nechce nic měnit. Jedeme se tedy podívat po okolních městečkách a na moře. Nálada je skleslá. Zlepší nám ji až odpolední návštěva sektoru „Mišja Peč“. Kde se díky převislé skále dá lézt i za deště. Při pohledu na ty obtížnosti z toho nejsem zrovna moc nadšen, ale co se dá dělat. Podívám se alespoň jak Ruda vyběhne 6c. Poté to zkouším já na druhého. Visím v tom jak hruška a dívám se, jak kolem mě borci a borky běhají v sedmičkách a osmičkách. Neměl sem začít alespoň o deset let dřív? Ještě jednu cestu a hurá na večeři. Na to že bylo tak škaredě, to dnes ještě docela šlo.

slovinsko_07_06c.jpg
slovinsko_07_06b.jpg
slovinsko_07_06a.jpg

Čtvrtý den se udělalo hezky a tak se vracíme do sektoru Babna, kde blbneme celý den v šestkách. Ladunka už se k lezení nenechá přemluvit. Rozbolel jí zub a my pomalu začínáme uvažovat o dřívějším návratu. Pokračovat dál do Paklanice už nikoho ani nenapdne. Zůstáváme tedy do čtvrtka v Ospu s jednodenním výletem do Černi Kalu.

slovinsko_07_07.jpg

Černi Kal byl otřesný. Sice je tam hodně lehkých cest, kde bych si teoreticky mohl dobře zalízt i společně s Ladunkou, ale jak už to tak většinou bývá, teorie a praxe jsou dva odlišné světy. Všechny cesty byly hrozně oklouzaný, takže jsme měli občas co dělat i v 4c, které bylo díky skluzavce těžší než sousední 6a, které již není asi tolik oblíbené. I když to je hrozná oblast vylezli jsme tam paradoxně nejvíc cest. Všechny byly krátké a navíc tam nebylo moc lidí.

Jak se blížily Velikonoce přijíždělo víc a víc lidí a tak byly skály v Ospu den ode dne plnější. Docela jsme se už těšili na návrat, až nám nebudou u ucha hulákat rozmazlený Rakouský děcka, na který jsem v noci musel řvát anglicky, protože sem si nevzpomněl, jak se řekne německy „Drž hubu ty spratku!“. Na druhou stranu se mi vůbec nechtělo pryč, protože lezení na vápně se mi nakonec hrozně zalíbilo a ještě k tomu se konečně udělalo hezky.

Ruda si splnil přání a vylezl 7a já byl zase rád za 6a na OS. Byl to pro mě úžasný pocit, když jsem ho poprvé pokořil. A bylo to zrovna na „Králíkovi“ :)

Byl to krásný zájezd a už se těším na další!

autor: cgrim
foto: Ladunka, Ruda, Soňa, cgrim




- - - - -