Můj milý deníčku

29.2.
Je ráno a já jsem tu v tom Španělsku sám... Kluci odlétli, bylo to tu s nima super. Už asi tři dny se o mě pokouší nějaká choroba, pobolívá mě v krku, potím se a bolejí všecky svaly. Nejvíc ty co lezou, ale nemá z čeho tak si myslím, že je to tím jak jsem byl nervní z toho auta a pak taky, že mě týden nešlo spát jak se mě stýskalo po Marťánkovi. Jo v Siuraně je Tučňák s ohromnou partou lezců dokonce i s jedním mimčem. Dál tady jsou i nějaký mlaďáci co jim někdo někde říkal jak je ve Španělsku lehká klasifikace tak vyrazili do Siurany :-) Tak říkám ať si nedělají iluze, že to tu bude zadáčo... Nevěřili:-) Přilétli Raynenem (cca za tisícovku zpáteční letenka a za sto éček si půjčili na týden auto, musí se to prý zamluvit po netu, aby to bylo za tu cenu) super cena...

2.3.
Konec pánského a začátek rodinného zájezdu

Marťánek je tu, paráda...  Já jsem pořád nemocný a to docela dost... Včera jsme zašli ale i tak zkusit jak to Marťánkovi leze a teda musím říct, že fakt super... Dala tři cesty, já jen dvě a musel jsem jít ležet, váleli jsme se až do dneska do oběda a mě bylo furt blbě. Nakonec jsme zase vyrazili na tři cesty...dneska jsme neměli šťastnou ruku na pěkný a tak je Marťánek smutný, že ji to nejde... Jo všecky překvápka (Kuny na zájezdu a rozkašený auto) Marťánka nechaly v klídku. Já se už snad dám do kupy... Sice mě svaly už nebolej, ale hrozne mě natejkaj bandasky a mám děsnou rýmu a řeže mě v krku...



Fotka je focena v noci... Martina je opravdu svatá, čehož důkazem je ta svatozář co osvětlí i okolní stromy...

4.3.
Jsem stále nemocný, ale i tak jsme si krásně zalezli. Pro Kubu to sice bude znít jako nějaký scifi :-), ale vyrazili jsme ve dvanáct a už v půl šestý jsme byli zase zpátky u auta s devíti cestama v deníčku...při druhý jsem si nebyl jistej jestli se na lezeni nevybodnout když jsem při sebemenší zátěži cejtil nemocný průdušky, ale proč když sedumáčka pouštěli jak na běžícím páse. Tak co čekat jak bude zejtra. Jo mlaďáci než odlítli mě darovali nějakej sprej do krku za což jim mnohokrát děkuji jinak bych asi trpěl daleko víc než trpím teť (rýma jak řemen).Dneska začalo děsně fučet a bejt zima tak se nám nechtělo vařit a radši jsme zašli na véču do kempu...byla dobrá...Ve skalách jsme potkali nějákou hočinu němku co na nás furt čuměla, nakonec se zeptala jestli se nejmenujeme David a Martina a že se známe z před třema rokama z Finále. Tak pokecáme, jsme asi jen hoďku rád,i že je vidíme páč pak nám začli na husto nalejzat do cest, který jsme zrovna lezli my.

6.3.
Dneska rest... Včera jsme lezli, ale moc nám to nešlo byli jsme oba unavený a já navíc dejchal jako když by mělo bejt za chvíli po mě... Tak jsme dneska zajeli do Reusu na nákup, ale sem zklamanej páč tam neměli tu kejtu za těch devatenáct éček, jen nějaký dražší... No a dneska jsme v Margalevu. Koupili jsme na něj i průvodce. Vypadá to, že to tu bude fakt bomba... Lezeni po dírkách, ale do kopce tak zítra uvidíme, ale asi nic moc nenastane páč sem stále nastydnutej...



Vesnice cestou z Monsantu do bombastické oblasti Margalev



Cesta z vesnice Margalev do hlavního sektoru... Docela strmá, ale ještě ujde...



Margalev, nádherné linie i matroš.



Kýčový západ slunce

9.3.
Jsme v Siuraně v kempu na pivku... Lezeni v Margalevu bombastické, dva dny polezem v Siuraně a na poslední dva dny po restu se tam rozhodně chcem vrátit... Dokonce jsem se odvážil do osumáčka a měl jsem radost, že jsem si v něm sednul jen třikrát... Spiš mě natejkalo, než že by tam byl nějákej vážnej problém... Nojo furt tady nadávám jak jsou na těch všech umělkách kam jezdíme cesty na prd, že se tam nedá nic natrénovat... Tak snad klapne ta domácí novoměstská, aby se to zlepšilo...Martánek má dva prsty na levý ruce rozsekaný takže má ok jen prostředníček, tak ji to lezeni nejde zrovna jak by si představovala, ale na to, že nelezla na vápně rok leze krásně a sedumáčka ji utíkaj jen tak tak...hlavně ji lezecky namotivovávaj holky co potkáváme a i když drtěj daleko častějc, velkej rozdíl mezi jejich lezením není... Nojo a já pokouším ty sedumcéčka a furt nic, třeba předevčírem mě jedno proklouzlo dementně až v posledním lehoučkým kroku kde sem měl nateklo jak svina a neposlal to do madla dynamem naslepo. Dneska taky proběhlo koupání a jak ráno vypadal den krásně a na brutální vedro tak teťkon poprchá... Ráno mě Marťánek zmlátil klackem, že prej holčičí koleda:-( to snad ve Španělsku neplatí!!! Docela se už těším domů i když se vlastně žádný výkony nedostavili... Těším se na kopáni v HISu a další podobný blbosti...



Marťánek drtí ve stropě...

12.3.
Včera jsme lezli po dvou dnech restu...ten druhej byl nucenej, že bylo docela hnusný počasí tak se nám nic nechtělo. Včera dost foukalo a prvni půlku dne jsme lezli dole okolo Mandragory odpoledne jsme přešli na parkáč a tam nečekaně nezafoukalo a pražilo slunce jak blázen teda příjemně. Nalejzám do Hostie a dává se s náma do řeči Toni Arbonés místní hodně našláplej bušič, každýmu radí cesty a kupa lidem je nacvakává. Když se Marťánek docela trapí v tý Hostii, říká že to za ní vyleze jestli se jí to nezdá, tak mu říkám že se jí to líbí, ale že jestli si to chce dát tak ho vezmu... On že neví... Když Marťánek slezl, tak říká, že by si to dal s horním, jestli ho vezmu. (asi na rozhejbání páč potom šli do sektoru Pigipugy, kde jsou samý rachoty) Tak bere moje zánovní lano do ruky začíná se navazovat, leká se, povídá něco o tom, že je to lano hrozný a že takovej drát není už rozhodně dobrej na lezeni. Myslím si svý a on tu Hostii vyskáká jako nějakou pětku. Dole Marťánka povzbuzuje, že to je rozhodně hodně těžký na 7b.



Toni si užívá mého skoro-nového lana

A mě doporučuje hned vedle nějaký 7c+ že je krásný a ten strop co vypadá tak děsivě, že je fakt nádhernej a užiju si v něm hrozně srandy a taky, že v něm budu cvakat z nádhernýho jednoprsťáku. Já na to, že mě nejvíc děsí klapnutí prvního presa a on na to, že to je drobátko delší, ale v pohodě. Ať to klapnu dlouhou rukou co mám na sedáku. To mě vyděsilo ještě víc, protože tu mám jako poslední záchranu a ne abych ji nechával v prvním nejtu...ale nedalo mě to... První se mě podařilo cvaknout jednou z mých normálních expresek, které si Kubíček tak rád půjčoval, když se bál, že nedosáhne na nýt... valím si to dál a zase tu nejtěžší pasáž vyřeším a sednu si až v posledním vytrvalostním kroku před odpočinkovým místem kousek pod tím převisem. Odpočnu a teda hurá na to... traverz, cvakám, ale protože odmítám cvakat z tý dírky ve stropě sedám si podruhý. Vymejšlím to z nějakejch bočáků klapám preso, ale natejká tak zase sedám. Dírku teda osahám a je fakt super, je to opravdu to nejlepší co může pro jeden prst ve stropě existovat... Měl jsem mu věřit, převis je pak už pravdu po slušnejch chytech... Ach jo... Taky jsem na tomdle zájdu přišel na to, že jsem prý bouldrysta což mě děsně zalichotilo:-(  Jak,o že síly prej habadej, ale bez vyrtvalosti. Nejhorší ale je, že jak se pozoruju tak na tom asi něco bude...ale kde tu vytrvalost nahnat teda nevím:-(. Večer jsme si zašli s Marťánkem na véču do kempu a dali si Paelu, bylo to vynikající, je to místní specialita rejže s kuřecím vepřovým a hlavně škeblema krevetama a sepiema...



To je ta Paela

Večer ten samý den.
Jsme v Montsantu na odpočívadle... Dneska jsme parádně zalezli v Siuraně a protože to je tady poslední den tak až vcelku do mrtva. Zítra se ráno přesunem do Reusu na nákup. Hlavně se pokusím sehnat tu kejtu, jestli nebude ta v akci za devatenáct éček, tak se mě snad podaří ukecat Marťanka aby mě na ní dala těch éček víc. Pak k hranicím s Francií koupit kachličku do koupelny a hurá na průzkum Tarnu. Opouštíme Španělsko a dneska máme první den po měsíci a půl zájezdu večer krásně teploučko, kdy není potřeba ani péřovka a je ideálně na párty. Marťánek právě říká "bejt u vody a v noční košili to jsem jestě nezažila, asi nějaká fronta..." jo rozloučili jsme se s Tučňákovou partou co pojede domu nejspíš v neděli, ale ještě přesně nevědí páč to záleží na tom až Tučňák zavelí a ten zatím nevelí... Jen tajné zdroje říkají že až tak nezáleží na Tučňákovi, ale nitky které za něj tahají vedou až prý snad do Vatikánu...nebo že by v tom byly ženský?



Předposlední co jsem lezl v Siruaně byla tadle cesta 7b+ Lo Burchot. Né, že by byla nějáko nádherná, ale udělala mě radost, že pustila. A ještě daleko větší radost mě udělal ten Španěl co to vylezl na druhým a tak mě to vyzbíral, protože to by šlo asi fakt blbě...

13.3.
Jsme v Tarnu a vypadá to tu na první pohled suprózně spíš až kotlózně.... Kejtu mám a kachličku jsme nekupovali páč stála okolo 200 éček a tak ji asi oželíme. Stejně by to v koupelně vypadalo kýčově... no jak tady parkujem a nemáme průvodce tak čekáme až se vrátí nějáký Španělé co teť někde lezou, abych se jich zeptal, jestli náhodou nemaj průvodce. Když přišli, řekli že nemaj, ale poradili mě kupa cest z hlavy a mezi řeči mě dost důrazně vysvětlili že nejsou Španělé ale Baskové a že zatím Je Španělsko ovládá, ale oni se rozhodně plánujou odtrhnout... Tak já už vážně nevím kdo je teda vlastně Španěl když Katalánec ani Basek ne...? Ale zapoměl jsem se zeptat jestli náhodou nejsou v Baskidsku jenom holky, to by to nakonec lehce vysvětlilo páč viz. předchozí zápisky Kataláci o ně mají nouzi..



Nějaký kytky...

15.3.
Včera jsme si zalezli nádherně. Oblast je to fakt perfekní a můžu jedině litovat, že jsme to před těma sedmi rokama s Ádou nenašli. Místo toho jsme trčeli vedle v Žontu. Tady je nejen krásný lezení, ale i ubytování.
Vstáváme v 7 hod abychom po lezení vyrazili brzo domů... Bohužel do vyhlédnutého sektoru nemůžeme trefit a tři hodiny ho hledáme v brutálním krpálu a roští. Jestli bude jen náznakem připomínat to chození v Indii todle, tak teda potěš. Když tam konečně dorazíme tak si krásně lezeme do tý doby, než Marťánkovi poradím nějákou lehkou cestu, ze který se vyklube blbě odjištěný 6c-čko. (nojo sem se v průvodci asi překouknul:-) Samo, že přesně v tom blbým hází tlamu jak sviňa a povídá „Okamžitě mě pust dolů a dolez si to“ tak sem to teda dolezl a uznávám, že to zápletku mělo... Ještě vtípek dne, návrat k autu netrval ani deset minut :-(



Baráky v Tarnu...

Statistika:
Kuba vylezl 100 cest z toho 12 % zapytlil, 7ačko se mu podařilo onsajtnout a 7a+ má AF.
Marťánek vylezl 45 cest 6c+ onsajtnula a 7b dala AF
Já jsem vylez 180 cest 7b+ onsajtnul a 8a dal AF. Také jsem získal do deníčku dvě prasata jedno v 7b, kde jsem totálně nevědel co dělat a jedno v 7c kde jsem po odsedu nevrátil nohy do lezecké pozice. Joo na ty drsný RPčka mě zase letos nezbyl čas ani chuť... Celkem mě zájezd vyšel asi na 15 000,- a nový alternátor do auta skoro na to samý. Počasí nám v tuto roční dobu asi lépe vyjít ani nemohlo. A co se týká lezení zalezl jsem si za ten měsíc a půl opravdu parádně (loni kdy počasí nepřálo jsem dal za dva a půl měsíce 183 cest :-). Závěrem bych poděkoval všem co jsem potkal za suprovou společnost a svým spoluzájezdníkům za to, že to se mnou vydrželi...


Dája


P.S. Lano už mám teda nový...