Ve zkratce bych vám chtěl přiblížit Frankenjuru, která pro nás s Marťánkem byla letos nejnavštěvovanější vápennou oblastí.



















Proč do Frankenjury? Především proto, že se tam dá lézt i když u nás prší a také, že tam toho lezení všech obtížností mají opravdu hodně. Oproti Adlicgrabenu, který považuji za nejbližší hezkou oblast, je sice Frankenjura drobátko dál a průměrná kvalita cest se té Adlicgrábenské přibližuje jen vzdáleně, ovšem množství cest je ve Frankejuře stovkonásobně vyšší. Musím také zmínit, že se můžete v tom velikém množství sektorů zatoulat a ne vždy musíte nalézt sektor hezký, což po první návštěvě odradí mnoho lezčíků. Toto se stalo i mě a na dalších sedm let jsem na Frankenjuru zanevřel, ovšem neprávem. Jen bylo zapotřebí, aby nás tam provedli naši Pražáci v čele s Kubíčkem, za což jim velice děkuji.


Tato oblast je známa svojí drsnou klasifikací, ale upřímně mám pocit, že v hisu to máme vostřejší :-) Opravdu se dají nalézt sektory pro všechny lezecké skupiny ( lemráky, zevláky, taťkáky, sporťáky, drsňáky i blbáky :-) a dokonce jsou i takové sektory, kde naleznete všecko na jedné hromadě. Což dokazuje i jeden z našich zájezdů, který jsme pořádali společně s Tomem a Kunym. Celé tři dny jsme lezli maximálně pár cest od sebe. Cesty mají charakter převážně kopcózně dírkatý. Délka cest není většinou závratná a s troškou nadsázky bych řekl hisovská. Ovšem 20 až 30 metrové cesty zde také nejsou úplně vzácné. Chce to jen důkladně číst průvodce. Na celou Frankenjuru byl loni vydán nový dvojdílný průvodec, ( zhruba velikosti průvodce na Ádr 1 a 2 )  bohužel byl celý náklad dvojky rozprodán během měsíce a tak vám nezbývá než doufat, že půjde zase brzo do tisku. Oba dva díly stojí tuším okolo 50 Eur.














































































































>




Dája