Hlavní menu
· O nás
· Odkazy
· HAFFO
Nejbližší akce
Žádná akce v následujících 40 dních
Nejnovější komentáře
[novinky] GRAN SASSO 2022
Napsal Luki v 23 říj : 22:32
Krása!Hanka

[novinky] Neofiko HISmaratón
Napsal Dája v 22 zář : 09:09
Co je pro me Hismaraton? Mnoho let budovana znacka [ více ... ]

[novinky] Letní dovoUheráci 2021
Napsal Štěpuch v 06 úno : 21:00
Paráda, La Saume čirá nádhera !!!

[novinky] Letní dovoUheráci 2021
Napsal Tom v 23 led : 21:43
Bomba, super a navíc jste to dobře podrtili.

[novinky] ŽULA KAM SE PODÍVÁŠ
Napsal Tom v 23 led : 21:13
nádhera


Kontakt
HOVRCH, z.s.
Železova louka 68
549 01 Nové Město nad Metují
IČ: 04700881
číslo účtu: 2600928477/2010

Email: karborund@centrum.cz
Vítejte,
Uživatelské jméno:

Heslo:


Pamatuj si mě

[ ]
Online
Hostí:4
Členů:0
Na této stránce:1
Členů: 1201, nejnovější: trubnikaaa
Hledat Horolezecký oddíl Vrchoviny
Anketa

Kterého zvířete se cestou do skal bojíš nejvíc?


Klíště

Medvěd

Had

Policajt

Ochránce přírody

Turista ze sousedního státu

Úraz

RODINNÁ DOVOLENÁ
Petr, Čtvrtek 02 září 2010 - 15:14:28 // Komentáře:24

Skloubit potřeby taťků, mamin a děcek není někdy vůbec jednoduché. O jeden kompromis jsme se na konci srpna pokusili a z ohlasů všech zúčastněných myslím, že úspěšně.











Tady je jeho recept (z pohledu „taťky lezce“): Vezměte několik rodin, v našem případě tři. Domluvte dva společné týdny, s tím, že jeden bude horský a druhý mořský.. to je důležité zdůraznit! Nabalte plný kufr věcí, od goráčovek až po brýle se šnorchlem, a vyrazte. Lezecko-horské choutky taťků, v protikladu s mořsko-cachtacími dětskými, tak dostanou první pevný rámec, mezi kterým se budou pohybovat sudí v podání mamin. A tak se vám může stát, že jazýček vah se převáží na stranu hodnějších… a uznejte, že děti to být nemůžou :-)

Ale teď konkrétně: horský týden jsme po celonočním přesunu začali v Julských Alpách, výšlapem k 52m vysokému vodopádu Peričnik (největšímu zážitku z celé dovolené… řečeno Terkou tento první den:-)), procházkou pod severní stěnu Triglavu a relaxací u potoka po noční jízdě.

chorvatsko002.jpg
udivený Honza před vodopádem Peričnik

Počasí v horách v prvních dnech moc nepřálo, a tak se ze zamýšlených náročnějších výšlapů muselo o něco slevit. Obešli jsme si proto pouze Bledské jezero a další den navštívili dolinu Zadnjica s velkou ledovou jeskyní.
Až třetí den se počasí umoudřilo, a tak jsme mohli vyrazit (dvě rodiny) na naši nejnáročnější túru v Julkách. Vybrali jsme časově nejdostupnější horu Mala Mojstrovka 2332m, ovšem s dosti náročnou železnou cestou v její severní stěně. Motivovat děti opravdovým horolezeckým výstupem na horu, která je vyšší než Sněžka, a která byla dětmi přejmenovaná na Mt. Everest se neminulo účinkem. Výstup nás i tak hodně prověřil a i náročnost překonala naše představy. Vrcholu jsme však dosáhli úspěšně a spokojenost po všech těch útrapách byla až nečekaná. U dětí to spíš byla posttraumatická euforie, která se projevila neskutečným blázněním na vrcholu, kterého jsme dosáhli už za husté mlhy. Výstup s převýšením 720m nám zabral pět hodin a převážnou část vedl podél ocelových lan a kramlí. Sestup strmým jižním hřebenem už byl brnkačka, zvládnutý za necelé dvě hoďky.

chorvatsko003.jpg
holky ve stěně Male Mojstrovky

chorvatsko004.jpg
první větší plošina, na které se dalo po 4hodinách posvačit a odpočinout

chorvatsko005.jpg
první vrcholové družstvo a nadšení na vršku… bohužel bez slíbených panoramat:-(


S Julkami a Slovinskem jsme se rozloučili a přesunuli se do mekky chorvatského horolezectví, do NP Paklenica. Ubytovali se v příjemném poloprázdném kempu před vjezdem do parku a ač jsme byli u moře, stále byl první horský týden, takže se šlo do skal. Lezení překvapivě příjemné i v letních teplotách, protože jedna strana kaňonu je vždy ve stínu. Lezlo se co síly stačily a jako odměna bylo zařazeno podvečerní koupání v moři… ovšem bez dvou taťků, kterým vidina dalších vylezených cest nedovolila odejít z tohoto ráje.

chorvatsko006.jpg
Míša (ta menší) si to v Paklenici vyloženě užívala a v dlouhých cestách bojovala co mohla (Figa 4b+)
. Mladí hovršáci jen čučeli :-O

Druhý den byla v plánu nejvyšší stěna Paklenice - Aniča kuk. Tuto nabídku si ostatní odpustili, a tak jsme na ni zůstali jen dva s Tomem. Vybrali jsme 10ti délkovou cestu „The show must go on“ za 6c v severní stěně, což byla podmínka úspěchu. Parádní cesta s krásným lezením, kterou jsme si s třemi litry vody a čtyřmi sušenkami náramně užívali a v klidném tempu se přibližovali k vrcholu. Některé délky nás trochu potrápily, ale nakonec jsme těch 280 lezeckých metrů „onsajtovali“ až k vrcholu (712m n.m.). Krásný rozhled na kaňon a pobřeží byl pěknou tečkou. Sestup po ostrých balvanech už tak báječný nebyl, ale chlazené pivko dole v kaňonu vše zachránilo.

chorvatsko007.jpg
Tom v 6. délce (6b) na Aniča kuk

chorvatsko008.jpg
já před štandem 8. délky (6b)


A byl tady konec horského týdne, což znamenalo přesun na ostrov Hvar, do předem objednaného baráčku v klidné zátoce na jižní straně ostrova, několik kilometrů od civilizace (první obchod byl 7km daleko). Zde se k nám připojila čtvrtá rodinka (Frďas s holkami). Představy byly všelijaké, ale skutečnost předčila očekávání. Pěkný čistý baráček s dvoulůžkovými pokoji, třemi kuchyněmi, čtyřmi koupelnami, terasou, grilem a vše 50m od moře. I nás taťky to chytlo u srdce, a tak další den byl věnován mořským radovánkám, kdy vévodilo šnorchlování a lovení všelijaké havěti.

chorvatsko009.jpg
„naše“ zátoka s označeným baráčkem, kde jsme si to týden užívali

chorvatsko010.jpg
teráska, gril, výhledy… ta romantika:-)

chorvatsko011.jpg
děti se u moře nezastavily (Terka při jednom z tisíců skoků z mola)


Jasná věc, že i na Hvaru je lezení, a tak byl na další den připraven výlet… což děti přijaly se smíšenými pocity. Překvapením pro ně mělo být místo výletu. Mořská zátoka s koupáním na severním pobřeží ostrova, sevřená parádními stěnami, v kterých samozřejmě nechyběly ani očka borháků. Dopolední lezení s dětmi, kterým se kratší cesty opravdu líbily a přesun k vodě, kde už posedával Frďas opřený o severní stěnu restaurace přímo na pláži.

chorvatsko012.jpg
ráj na zemi… poklidná zátoka Velika Stiniva a hospůdka dva metry od vody


Malé občerstvení orosenými žejdlíky piva, zchlazení v moři a taťkové se mohli jít vyřádit do větších stěn přímo nad zátokou. Nejlehčí cesty, dvě 6béčka byly obsazené, a tak jsme museli začít v 6cépluskách… ovšem nelitovali jsme. Krásné lezení po super matroši nemělo chybu, k tomu nádherné prostředí zátoky, restaurační podpora u pláže, dobrá dostupnost a další výzvy v nevylezených cestách znamenaly repete tohoto výletu ke konci týdne.

chorvatsko013.jpg
děti si to užily na menších stěnkách před zátokou (Terka a Míša)

chorvatsko014.jpg
Velika Stiniva, sektor nad mořem a Tom v 6b+

chorvatsko015.jpg
i Roman si to občas dal na prvním konci


A tak jsme v mořském týdnu střídali koupací dny s lezeckými, zařadili kulturu s prohlídkou nočního městečka Stari Grad, návštěvu další lezecké oblasti Stračine s krásnými výhledy na moře a ostrov Brač. Po večerech na terásce baráčku koštovali místní vína, piva, grilovali a dělali spoustu dalších vylomenin. Děti si to spolu po celou dobu užívaly a o těch větších jsme skoro nevěděli. 
Zásluhou dobře zvoleného místa pobytu mělo nakonec i to moře hodně do sebe a všichni jsme si to nadmíru užili… a i Frďas nechal norskou vlajku v kufru:-)

chorvatsko016.jpg
oblast Stračine vysoko nad Starigradskim zálivem (na horizontu ostrov Brač)


Účastníci zájezdu:
za HOVRCH
Petr, Katka, Terka a Áňa
Tom, Marci, Ála a Áda
Frďas, Verča, Terezka a Kristýnka (mořský týden)

za HOCK Hronov
Roman, Evča, Honza a Míša


PS: otázka na děti při návratu zněla: „Co se vám nejvíce líbilo na 1. a 2. týdnu dovolené?“
Odpovědi byly víceméně v tomto pořadí:
horský týden… výstup na Mt.Everest, vodopád
mořský týden… koupání-potápění, lezení, rybaření


chorvatsko017.jpg
…a to je konec:-(

Petr


malá statistika pro zvědavce:
- taťkové  20-33 cest do 7a+
- mamky  15-20 cest do 6b
- děti       15-25 cest do 5c




- - - - -