Hlavní menu
· O nás
· Odkazy
· HAFFO
Nejbližší akce
Žádná akce v následujících 40 dních
Nejnovější komentáře
[novinky] GRAN SASSO 2022
Napsal Luki v 23 říj : 22:32
Krása!Hanka

[novinky] Neofiko HISmaratón
Napsal Dája v 22 zář : 09:09
Co je pro me Hismaraton? Mnoho let budovana znacka [ více ... ]

[novinky] Letní dovoUheráci 2021
Napsal Štěpuch v 06 úno : 21:00
Paráda, La Saume čirá nádhera !!!

[novinky] Letní dovoUheráci 2021
Napsal Tom v 23 led : 21:43
Bomba, super a navíc jste to dobře podrtili.

[novinky] ŽULA KAM SE PODÍVÁŠ
Napsal Tom v 23 led : 21:13
nádhera


Kontakt
HOVRCH, z.s.
Železova louka 68
549 01 Nové Město nad Metují
IČ: 04700881
číslo účtu: 2600928477/2010

Email: karborund@centrum.cz
Vítejte,
Uživatelské jméno:

Heslo:


Pamatuj si mě

[ ]
Podmínky pro ledolezení
Těšme se za rok ;-) -
____________________________
Online
Hostí:22
Členů:0
Na této stránce:2
Členů: 1197, nejnovější: Olda
Hledat Horolezecký oddíl Vrchoviny
Anketa

Kterého zvířete se cestou do skal bojíš nejvíc?


Klíště

Medvěd

Had

Policajt

Ochránce přírody

Turista ze sousedního státu

Úraz

Viva I´Italia aneb jaro v Itálii
Dája, Středa 16 prosince 2015 - 12:30:38 // Komentáře:8


Termín jsme měli nekompromisní, o zvolené destinaci se stále ještě spekulovalo dva dny před odjezdem, neb jsme napjatě sledovali změny počasí nad Evropou a hlídali, kde se objeví obrázky sluníček. Ty správné se na monitoru objevili nad naším vytouženým místem – ARCO.















Počet účastníků podzimního zájezdu se nekompromisně blížil deseti, magickou hranici však nepřekonal. Na zájezd v úterý odpoledne vyráží devět horolezců ve dvou dodávkách.

Na středu v Arcu ještě předpověď nebyla optimální a tak se rozhodujeme, že tento den strávíme v Rakousku v Zillertalu. Kolem třetí ráno se na jednom hezkém odpočívadle u silnice setkáváme s druhou dodávkou a jdeme chrnět. Ve středu nás nad ránem vítá oblačnost, ale bez deště. Přesouváme se do blízkého sektoru jménem Ewige Jagdgründe. Jedná se o dva obrovské balvany zapíchnuté na louce vedle řeky. Ideální domů do skalky. Celý natěšený na lezení doslova přeběhneme vysutou lávku vedoucí na druhý břeh a směle začínáme okupovat jeden z balvanů. Výběr cest byl pestrý a každý si přišel na své. Na první pohled to tak nevypadalo, ale i délky cest byly celkem závratné. Průvodce jsme měli, tuším, z roku 2006 a od té doby tam cest dost přibylo. Nejvíc mi v hlavě utkvěl krásný, silový sokolík, který se na horolezce směje, jen co sejde z lávky. Jak by taky ne, když ho prozrazuje všudy přítomné magnezium.  Na noc ještě zůstáváme v Rakousku a přejezd do Itošky necháváme na ráno.

Prvním sektorem naší italské ságy se stává Massone. Masiv s cca 35 metrů vysokou stěnou rozdělený na několik menších horolezeckých sektorů. V horním sektoru jsou cesty spíše pro drtiče 7 až 8, ale ve spodním (o něco lehčím) hned nad parkálem, si vybíráme úvodní šestku jménem Kabul za 6 b/c. A již po prvních krůčcích je jasné, že lezení v Arcu bude pěkný Saigon. Stíháme vyštrachat pár cest (pár jako dvě), a jedeme si hledat nocležiště. Martin nás zavedl na jedno parkoviště mezi městy Ponte Oliveti a Lasino. Nachází se v sedle jménem San Siro a hned vedle co by kamenem dohodil je stejnojmenný sektor. Parkoviště je zřejmě poměrně známé a vyhlášené, neb ani jednu noc jsme tam netrávili sami.

Další den ráno nás vítá italské slunce, snídáme s výhledem na vinice a překrásná panoramata hor. Vyrážíme do nedalekého sektoru Bassilandia za městem Sarche, tyčící se nad krásným jezerem Lago di Toblino. Přístup je od jezera strmým svahem přímo ke stěnám. Slunce pálí o sto šest a my tam pálíme jednu cestu za druhou. Do sektoru svítí sluníčko, tak není problém sundat tričko a spojit lezení s opalováním. Obtížnost cest se pohybovala nejčastěji v rozmezí 6a, 6b, 6c. Ale v podání lezeckých poetů skalních, Davida se Štěpuchem, nebyl problém tam loupnou k večeru 7a, ve kterym jsem na druhým dost kňučel.

Na sobotu se hecujeme a stáváme o dost dřív, abychom měli přes den více času a lezení. Předešlý večer jsme vybraly zcela nový a nikomu známý sektor. Po příjezdu tam, ale zjišťujeme, že se nikomu nelíbí a je tam ráno poměrně vlhko a jedná se o západní svah, takže bez slunce , které by jej brzy vyšušilo. Tedy se rezolutně rozhodujeme pro přejezd jinam. Cestou si nemůžeme odpustit pravou italskou kávu v kavárničce s výhledem do stěny, kde se akorát několik horolezců snažilo vydrápat jistou vícedélku. Od obsluhy dostáváme dalekohledy a plánek cest v protější stěně – dokonalý servis. Přijíždíme k sektoru jménem Il giardino delle occasioni perdute. Díky předešlým komplikacím s hledáním a ranní siestou u kávy začínáme lézt ještě o mnoho déle než předchozí dny. To se naštěstí na počtu vylezených cest nijak neprojevuje a držíme si svůj standart. Opět moc krásné lezení s cestami obtížnosti kolem 6. Začínáme lézt cesty z leva doprava a máme v plánu to kosit jednu za druhou. Koukáme do druhé cesty a nemaje zrovna při ruce průvodce odhaduji obtížnost tak na 6b, možná 6c. ‚Každopádně to vypadalo lezitelně. S menším odsedem u prvního nejtu, lezu cestu po miniaturních lištách, tak na tři prsty a co nestíhají ruce se snažím dohnat nohama. Po tomto vykutáleném úseku přichází krásný dolez po madlech, snad za odměnu. Super, vylezeno, krásná cesta. Po spuštění na zem se dozvídám, že to nebylo 6b ani 6c, nýbrž 7a ! Moje první. Nevědomost je sladká. Nakonec i název cesty odpovídal lezení – La danza immobile – tanec nehybného. Podání ruky od Štěpucha, jako gratulace k výkonu v člověku zanechává hlubokou stopu.

Nedělní lezení zakončujeme v sousedním sektoru našeho parkoviště na San siru. Čas odjezdu jsme si nekompromisně stanovili na jedenáctou hodinu. Takže se všichni přitiskli brzo ráno ke skále s potřebou se poslední den dodělat. Objevuji tu ještě jedno 7a. Po včerejším úspěchu a po Martinově doporučení, že je to hezká cesta, neb ji před lety lezl, se směle pouštím do díla. Po pár odsedech a  ještě více sprostých slovech, dolézám ke slaňáku. Paráda. Na druhym si cestu ještě rychle přeběhne Radek a smutně se můžeme přemístit k autu, neb náš výlet je u konce. Na parkovišti rychlá společná fotka a odjezd domů.

Kdybych měl popisovat, co vše se na tomhle zájezdě odehrálo, dělo a stalo, tak popis jednoho dne vyjde, tak na dva samostatné články. Tolik jsme měli zážitků. Byl to parádní zájezd a díky za něj !!!

Účast: Radek, Kuki, Pavlínka, Goťák, Miki, Hans, Dája, Štěpuch, Jarouš

Jarouš



 15_zillertal_1.jpg



15_zillertal_2.jpg




15_zillertal_3.jpg




15_zillertal_4.jpg




15_zillertal_5.jpg








15_zillertal_6.jpg

























































































































- - - - -