Hlavní menu
· O nás
· Odkazy
· HAFFO
Nejbližší akce
Žádná akce v následujících 40 dních
Nejnovější komentáře
[novinky] GRAN SASSO 2022
Napsal Luki v 23 říj : 22:32
Krása!Hanka

[novinky] Neofiko HISmaratón
Napsal Dája v 22 zář : 09:09
Co je pro me Hismaraton? Mnoho let budovana znacka [ více ... ]

[novinky] Letní dovoUheráci 2021
Napsal Štěpuch v 06 úno : 21:00
Paráda, La Saume čirá nádhera !!!

[novinky] Letní dovoUheráci 2021
Napsal Tom v 23 led : 21:43
Bomba, super a navíc jste to dobře podrtili.

[novinky] ŽULA KAM SE PODÍVÁŠ
Napsal Tom v 23 led : 21:13
nádhera


Kontakt
HOVRCH, z.s.
Železova louka 68
549 01 Nové Město nad Metují
IČ: 04700881
číslo účtu: 2600928477/2010

Email: karborund@centrum.cz
Vítejte,
Uživatelské jméno:

Heslo:


Pamatuj si mě

[ ]
Podmínky pro ledolezení
Těšme se za rok ;-) -
____________________________
Online
Hostí:14
Členů:0
Na této stránce:2
Členů: 1197, nejnovější: Olda
Hledat Horolezecký oddíl Vrchoviny
Anketa

Kterého zvířete se cestou do skal bojíš nejvíc?


Klíště

Medvěd

Had

Policajt

Ochránce přírody

Turista ze sousedního státu

Úraz

Dovolenková pískařina
Petr, Čtvrtek 24 srpna 2017 - 16:05:41 // Komentáře:10


Duše každého taťky-lezce pookřeje, když dcerka prohlásí, že by chtěla strávit dovolenou lezením. A duše pískaře zajásá, když je jejím přáním lezení na písku!





















Jasným výběrem proto pro nás byly Labské pískovce, které jsou během roku přeci jen trochu z ruky. A když už tam, tak co se podívat i do Saska? Nadešel čas otevřít zaprášenou krabici s lezeckým deníčkem, historickými průvodci a začít listovat a spřádat plány. V Sasku jsem lezl před 20 lety, nějaké poznámky a skici se budou určitě hodit. Internet je také mocný, a tak začal být pomalu jasný hrubý program dvou pískařských týdnů.

Ubytko jsme na poslední chvíli zamluvili v trochu retro, ale postačující chatce v kempu pod Císařem (Ostrov u Děčína). Pískovcové věže a stěny všude kolem nás… od několika desítek metrů až po desítky kilometrů… jen si vybrat.


A tak jsme vybírali:

Ostrov  
Znamenal seznámení se zdejším matrošem. "Ono to všechno nějak líp bere než u nás… a ty dolezy, žádné rajbasové ťapání…", znělo z úst mých spolulezkyň. Anebo: "to je všude samá sedma, tady snad jiná klasa ani není".

ostrov2017-002.jpg
Anička v ostrovské sedmě, Nebeská říše



Společné foto (moje hlava) po zdolání Císaře, Ostrov



Bielatal - Sasko
Oblast za německými hranicemi navazující na Ostrov. Pěkné, dlouhé, dobře zajistitelné cesty, pevná skála a přátelská klasifikace. Prostředí ještě hezčí než v Ostrově, údolí bez jediného baráku a absolutní klid bez sekaček na trávu a psího štěkotu.


Terka v VIIIa, Bielatal



Anička v VIIc, Bielatal



Pískařina se vším všudy… podání ruky, bosé nohy, sluníčko a po lezení pivečko... 



Labské údolí  – pravý břeh
Klasika, která neomrzí. Vysoké stěny, krásné lezení, zajištěné cesty i morálovky, pod námi kaňon řeky Labe... oblast, která byla v hlavním hledáčku naší výpravy se nakonec stala tou druhou v pořadí.


Anička v VIIIa, Labák



Na štandu, tam dole mezi námi leze mamka



Labské údolí  – levý břeh
Místo, kde se tvoří moderní dějiny sportovního pískovcového lezení. Místo kudy procházel Adam i Editka působilo na holky až mysteriózně. K tomu ještě chilli fazole u Kosti a víc už radši nebudu popisovat :-)


Terka v VIIc, Labák



Anička v cestě s příznačným názvem Gilotina (VIIb) se stala jejím nejintenzivnějším zážitkem z Labáku, to když se na ostré hraně otevírala jako vrata :-)



Chvilka rozjímání nad Labským údolím



Schmilka - Sasko  
1880 cest na 127 vrcholů a to se v Sasku na masivy neleze… co víc si přát. Snad jen místního znalce, který by doporučil nějaké ty další chuťovky, protože sem bychom se rozhodně rádi vrátili! Pro nás oblast No.1! Fantastické prostředí, klid, liduprázdno, mohutnost stěn, historie… to vše tvoří dokonalost samu.
 
Výstup z údolí Labe směřujeme pod jednu z nejchutnějších věží nejen ve Schmilce, ale snad v celém Sasku. Ano, je to jižní stěna Bussardwand. Skoro šedesát metrů voštinek, dírek a oblinek. První třetina trochu do kopce, druhá kolmá a třetí mírně položená s rajbasoidními dolezy. Chce to cit, typický pro lezbu na písku, a  údolím se jistě bude rozléhat slastné chrochtání. Pokud ne, prodej matroš, lezení pro tebe není tím pravým rozptýlením! Ve stěně je 5 směrů, které se dají navzájem kombinovat a tím lézt pokaždé jinou cestu v podobné obtížnosti. 


Káťa v VIIc, Bussardwand



Anička před rajbasoidním dolezem direktu VIIc, Bussardwand



Dokonale zabydlený štand ve stěně Bussardwand



Slanění stěnou Bussardwand



Hodinářství ve spodní části stěny, to nemá chybu!


20 metrů vysoká věž Heringsgrundnadel by jinde byla nepřehlédnutelná, mezi zdejšími obry je to však opravdový prcek. Z malého vršku je však Schmilka jako na dlani. A výstup klasikou, po které už 110 let lezou generace lezců je až povznášející, a to vůbec nepatří k těm nejstarším.  


Anička v VIIc, Heringsgrundnadel



Vrcholovka a panorama z věže Heringsgrundnadel bohužel neobsáhne celý amfiteátr,  jehož součástí právě jsme



Pfaffenstein - Sasko
Siluetu Saska dotváří tři nepřehlédnutelné majestátní stolové hory. Jednou z nich a lezecky nejhodnotnější je Pfaffenstein, který se stal naším dalším cílem.
Na 32 věží přitulených  k obvodu masivu vedou cesty všech stupňů obtížnosti a typů lezení. Právě tady vedou klasické extrémy 1000-Mark-Wand IXc RP Xa od Arnolda, Utopie o stejné obtížnosti od Vodičky se Šilhánem či Fireball Xb RP XIa od Hudečka s Güntherem. Právě tady stojí lezení zapovězená štíhlá kráska Barbarine. Skála je zde většinou tvrdá a hrubozrná. Výška stěn od kvaků až po 50 metrové údolky.  A výhledy z vršků parádní.


Stolová hora Pfaffenstein, na levém okraji štíhlá věž Barbarine



Terka v cestě VIIc, Pfaffenstein


 
Pfaffenstein – na vrcholu. Za holkami věž Barbarine (poprvé dostoupená v r. 1905), její silueta se na dlouhá léta stala jedním ze symbolů saského pískovcového horolezectví. Dnes se z důvodu ochrany samotné věže, jejíž horní část hrozí zřícením, na Barbarinu neleze



Skalní most Bastei
Trochu propršený a mlhavý "rest day" jsme strávili výletem k nejznámější turistické atrakci Saska, vyhlídkovému skalnímu mostu Bastei, který byl postaven kolem roku 1851 a stal se vůbec první evropskou stavbu pro turisty. Most se klene 195 metrů nad řekou Labe a se svou délkou 76 metrů překlenuje hlubokou propast Mardertelle. Vzhledem k horšímu počasí jsme se vyhnuli davům, které sem už dvě století proudí. Vykoupeno to však bylo horší viditelností, která je zde pověstná.

 
skalní most Bastei se stolovou horou Lilienstein v pozadí



A to je vše. Přání dcerky bylo vyslyšeno a převedeno do reálu. V závěru už to byl s jejími prolezenými prsty vyložený boj.






Co říci závěrem? Nemám nic proti vápnu, žule, překližce… ale písek, ten jak se jednou zadře, tak ho ničím nevydrhneš!! Doufám, že se mě ho v těch úžasných přírodních scenériích podařilo zadřít dalším lezeckým človíčkům ;-) …spolu s pokorou a tradicí, jaká je zde skryta.




Petr
Anička, Terka, Katka



































- - - - -