Čtyřdenní soustředění pro svou lezeckou partu pořádala Tereza s Adamem. Přes víkend jsme se k nim přidali i já s Katkou a po oba dny pomáhali při lezení a jištění. Atmosféra ve skalách i v kempu Bučnice byla opravdu parádní, děcka to v partě bavilo a proto tuto akci zařazuji k těm hodně povedeným. Akorát škoda toho počasí, které nevydrželo po všechny čtyři dny, ale víc se dočtete v převzatém článku ze stránek lezeckého kroužku:

-

Hned první prázdninový den jsme sbalili všechny lezecké potřeby do batohu a setkali se ve Žďáru nad Metují u vlaku. Dojeli jsme k Teplickým skalám a ubytovali se v kempu Bučnice ve stanech. Ještě ten den nás čekalo pár lezeckých cest na Křížovém vrchu, kde se k nám přidaly i hovršačky Terka s Áňou. Po hodinové procházce jsme stáli u Jižních věží a doplnili zásoby energie pořádnou svačinou – ještě od maminky ;) Hurá, konečně jdeme lézt! Natáhli jsme celkem 5 cest na Pahorek, Kocoura a Hodináře. Což dětem stačilo na celé odpoledne. S Pahorkem nikdo neměl větší problém. S Hodinářem se téměř všichni také poprali, hlavně vršek je tam silový, ale odměna v podobě slanění byla hodně motivující a samozřejmě i první zapsání do vrcholové knížky :o). Kocour byl jen pro ty nejodvážnější, ale s mým velkým překvapením to hodně dětí vylezlo. Unaveni a spokojeni se vracíme zpátky do kempu. Brouzdáme se v potoce, dlabeme výborného melouna a hrajeme hry.

K večeři byl plný kotel špaget, které jsme opravdu nezvládli sníst. Začíná se stmívat a chystáme spaní, na přání dětí pod širákem. Děti naštěstí kolem půlnoci spokojeně spí i s šiškami v ruce. :o) Druhý den ráno aktivně vstávají po rozednění a šiškovaná již začala svou bitvu. Po výborné snídani se opět vydáváme do skal na Křížový vrch, cestou nás potká krátká přeháňka, ale díky stromům se to na skály ani nedostalo, a tak můžeme zdolávat skalní vrcholy. Vylezli jsme a slanili z Pevnosti, Očka a Mušketýra, kde čekala i vrcholová sladká prémie.

Vrátili jsme se zpět do Bučnice, posvačili, sbalili plavky a vydali se Vlčí roklí do Adršpachu k jezírku. Osvěžující voda a vodní hrátky bylo to pravé, co děti potřebovaly k ještě větším úsměvům a spokojenosti. Dnešní noc jsme díky skvělým zprávám o počasí z Hovrchu raději spali ve stanu. Nad ránem se prohnala pořádná letní bouře, která nám znemožnila jít další den do skal. :( achjo… S pláštěnkami a se svačinou na zádech míříme do Teplických skal na procházku. Cestou hrajeme bojové i vědomostní hry, ale když se na lezeckém táboře neleze, nálada ihned klesá. Naštěstí jsme doputovali až do Teplic na zmrzlinu! Slib, že se půjdeme opět koupat, všechno napraví. U jezírka jsme jen my a kachny. Bohužel se opět začíná kazit počasí.

Jsme zpět v táboře a přemýšlíme, co podnikneme zítra?? Podle předpovědi má celou noc pršet… A předpověď se nemýlila, ráno balíme stany a vracíme se zpět domů z krátkého „tábora“, který se s počasím moc nevyvedl. Snad nám za rok bude přát lépe? :o)
 
Tereza Vítková – lezecký kroužek Police n. Metují




Jdeme na to (cestou z Bučnice na Křižák):


Výlez na Hodináře:


Oblíbený Raport na Pahorek:


Před slaněním z Mušketýra:


Jižní hrana na Kocoura:


Hodinář:


sváča po lezeckých výkonech:


noc pod širákem byla velkým zážitkem:


skály jsou mokré, tak se jde na túru:


cestou se i soutěží:





nechybí ani koupačka v písáku:


společná v Teplických skalách:




foto: Petr a archiv LK Police n.Met.

Zpět na přehled kategorií   Zpět na přehled novinek