Hlavní menu
· O nás
· Odkazy
· HAFFO
Nejbližší akce
Žádná akce v následujících 40 dních
Nejnovější komentáře
[novinky] Český pohár v boulderingu - Teplice nad Metují 28.8.2020
Napsal Dája v 07 zář : 09:36
Z toho banneru HOVRCH mě málem ukápla slza dojetím [ více ... ]

[novinky] HOVRCH repre - soustředění 6-15.8 2020
Napsal Jarda v 06 zář : 19:46
Dobře válíte !!!

[novinky] Dovolená
Napsal Tom v 04 srp : 23:02
moc pěkný, dík

[novinky] Dovolená
Napsal Luki v 02 srp : 13:11
Mooc pěkné. Hanka

[novinky] Dovolená
Napsal cgrim v 01 srp : 19:48
Nadhera! ;-)


Kontakt
HOVRCH, z.s.
Železova louka 68
549 01 Nové Město nad Metují
IČ: 04700881
číslo účtu: 2600928477/2010

Email: webmaster@hovrch.
info

ICQ: 93133963 
Vítejte,
Uživatelské jméno:

Heslo:


Pamatuj si mě

[ ]
LEDOPÁD - HIS info
provoz sportovišť

Prosím, kdyby jste někdo nalezl prstýnek v HISu, kontaktujte správce, děkuji !!! Provoz sportovišť probíhá za dodržování opatření dle nařízení vlády ČR !!!
Online
Hostí:8
Členů:0
Na této stránce:1
Členů: 1201, nejnovější: trubnikaaa
Hledat Horolezecký oddíl Vrchoviny
Anketa

Kterého zvířete se cestou do skal bojíš nejvíc?


Klíště

Medvěd

Had

Policajt

Ochránce přírody

Turista ze sousedního státu

Úraz

Opasek vyšívaný pavím brkem, náročnost a symbolika
Dája, Pondělí 09 leden 2017 - 12:58:23 // Komentáře:13


Máme tu další historicko-módní elaborát. Podařilo se zjistit některé nové informace a v předchozích článcích jsem nevysvětloval symboliku. A tak mě byla konzultanty vnuknuta myšlenka to sepsat.
















Obecný význam opasku vyšívaného pavím perem jsem vysvětlil v předchozím článku ( http://www.hovrch.info/news.php?extend.757 ). Nyní, když mám dokončený druhý opasek určený pro mého taťku, pokusím se na něm vysvětlit symboliku, se kterou jsem ho navrhoval a poukáži na některé technické náročnosti na konkrétních případech. Pro zajímavost ponechám možnost porovnání také s prvním mým prototypem, neb výsledek měl být již tenkrát podobný, ale mé schopnosti to ještě neumožňovali. Také upozorňuji, že nejsem žádný etnolog, takže vše co píši, si rozhodně nedovoluji označit za dogma. Za případné připomínky k mým amatérským domněnkám budu velice vděčný.



Ještě než se pustím do konkrétních detailů, dovolím si vložit jeden zajímavý obrázek. Ten dle mého krásně ukazuje tři základní tvary opasků, které se na území ČR objevují. Nejníže dole je pro velikostní porovnání i moje první dílo „prototyp“, označený číslem 4. Tvůrci těchto tří historických opasků, ač nevím, o koho se jedná, jsou jedni z nejaktivnějších mistrů svého řemesla na našem území. Krásně lze i na těchto opascích ukázat účel, inspiraci a zručnost autorů. Samozřejmě jsem si vědom, že tvary opasků se liší také podle místních zvyklostí a tím kde se autor řemeslu vyučil. Níže uvedený názor berte jako zkušenost tvůrce a zároveň častého uživatele.





17opasek2.jpg






Opasek č. 1. :  Z pohledu technické kvality, zpracování vlákna i samotného korpusu se jedná o náročně provedený opasek s vinařským motivem.  Pán se svému umění evidentně přiučil někde mimo současné území ČR, což je patrné jak ze samotné výšivky, tak i ze střihu celého opasku. Tento opasek má samozřejmě také kapsu na cennosti, která pokrývá kompletně vnitřní stranu opasku. Daní za kapsu je až dodatečně připevněná výšivka vpravo od spony. Nejnáročnější ornament je tedy vkládaný, což celkovou náročnost mírně degraduje. Ornament kryje steh, kterým je připevněna kůže tvořící vstupní otvor kapsy a zároveň slouží jako poutko. Kovová spona je hlavním motivem, což neřadí z hlediska výšivky tento opasek k tomu nejnáročnějšímu, co se dochovalo. U nejnáročnějších opasků se spona otáčí k páteři. To co odlišuje sváteční opasky od pracovních, je zejména široký střih a tuhost korpusu po celé délce obvodu. Má to dva efekty. Více prostoru pro náročné výšivky a negativem je omezující sevření při pohybu v pase. Ale pro parádu se musí trpět :-)… Tento opasek byl pro mě v počátcích obrovskou inspirací. Civěním na zvětšené detaily jsem strávil veliké množství hodin. Povrchním pohledem dnešního badatele by byl opasek pravděpodobně zařazen jako Hanácký, což potvrdí některé publikace. Po tom, co jsem doposud zjistil, s tímto škatulkováním příliš nesouhlasím. a) Abych byl ochotný akceptovat lokalizaci a nebral to jen jako módní výstřelek, musel by být opasek opatřený erbem, symbolem nebo vzorem dané obce či regionu. Tento symbol by se musel pravidelně opakovat nejen na opascích všech obyvatel, ale zejména musí být využit různými autory během různých období. b) Dle rukopisu jsem přesvědčen, že byl vyrobený v rakousku.  Obdobné opasky jsou šperk přesahující svým dopadem hranice regionu. Bohatí sedláci z jiných regionů se určitě nezdráhali koupit opasek od někoho, kdo byl mistrem v evropském měřítku a do převzatých motivů jen vložil několik prvků odkazujících na jeho kořeny či kořeny zákazníka. Takovýto opasek je vnímán spíše než běžná oděvní součást, jako investiční záležitost.



Opasek č. 2. : Opasek východočeský. Zde se již jedná o součást každodenní potřeby. Samozřejmě krása opasku má podtrhnout společenský status. Najdeme veliké rozdíly v kvalitě výšivek od náročných až po zcela nezdobené pásy.  Základem však je, že opasek nesmí být omezující v pohybu a musí být vybaven schránkou na cennosti. Mnohdy mají opasky schránky dvě - velkou a malou na mince umístěnou pod čelní výšivkou. Typickým nositelem takovýchto opasků jsou formani. Opasek jim pomáhá chránit tělo proti zranění při skládání nákladu a zároveň slouží jako ledvinový pás. Navíc mají cennosti dobře zabezpečeny proti zcizení náhodným spolucestujícím.  Pro východní Čechy typický tvar opasku ( „indiánské pádlo“ ), zatím přesně nechápu, kde se vzal. Snad potřeba úspory kůže, touha po měkčím opasku na jedné straně, potřeba kratší kapsy? Tvar vnímám jako mutaci z nejčastěji se vyskytujícího střihu napříč evropou. Východočeské zakončení darmovisem má inspiraci evidentně u postrojů koní, kde se darmovisů běžně využívá. Zpracování vlákna není úplně dokonalé, ale autor uměl nedokonalostí zajímavě využívat, čímž mě také inspiroval. Snaží se improvizovaně vyšívat prvky ze svého okolí, v nichž se oproti čistě geometrickým tvarům, chybka snáze ztratí. S technikou obšívání vložené kůže (např. sedlo koníka), kterou jsem si velice oblíbil, jsem se poprvé setkal právě u tohoto autora. Obšívání kůže je jeden z ukazatelů technické náročnosti výšivek. Protože je to mistr lokální a podobné opasky od něj a jeho následovníků se objevují ve všech muzeích po okolí, pečlivě jsem studoval každičký detail z dostupné tvorby a pokusil se převzít co možná nejvíce použitelného. Cílem bylo zachovat ráz výsledného díla, ale zároveň jsem se nechtěl nechat připravit o možnost zvyšovat technickou náročnost, patrnou na „panských“ opascích.




Opasek č. 3. : Jedná se vlastně o hybrid obyčejného pásku ke kalhotám a opasku slavnostního. Do této kategorie jsem si to dovolil zařadit vzhledem k přímému srovnání s opaskem č. 1., ač vím, že riskuji nevoli některých znalců. Vyobrazený opasek, je pohledem Východočecha typický Moravský :-) S klasickým úzkým „páskem ke kalhotám“, jak lze nalézt v zahraničí, jsem se v ČR doposud nesetkal. Pravděpodobně se tato tvorba u nás příliš nestihla rozvinout. Proto by se mohl vyobrazený kousek označit za vývojový mezistupeň. Opasek je široký pouhých 8 cm a nemá kapsu na cennosti. Výšivky bývají různých rozsahů, ale většinou nebývají náročné z  technického pohledu. Domnívám se, že pohnutky autora k výrobě vyobrazeného opasku jsou následující. Pán byl velice zručný sedlář, který neměl možnost konzultovat výrobní postupy výšivky pavím perem se soudobými mistry svého řemesla a ani neměl možnost fyzického porovnání s jiným opaskem. Prostě ho srovnání s jinou soudobou tvorbou moc nezajímalo, což usuzuji z jeho rozsáhlé tvorby. Buď z předchozí lokální tradice anebo z požadavku, aby byl opasek pohodlný (úzký) a ve výsledku také oproti předchozím opaskům levný, zvolil tvar, jaký vidíme… Co se týká výšivky, je nutné to posuzovat z více pohledů. Opasek vyobrazený nepatří podle ustáleného rukopisu evidentně mezi autorovy prvotiny. Technika zpracování brku a vláken určených k vyšívání, je kulantně řečeno hrubá, rustikální. Aby z tohoto něco vyrobil, musel snad místo šídla použít vidle. Na druhou stranu, jak si s tímto autor poradil ve výsledné výšivce, je obdivuhodné a výsledek pozitivně nečekaný. Především je pěkný návrh a rozložení na ploše, kde se jedná o ustálený symbol, asi vyjadřující strom života. Zajímavá je také práce a cit pro využití různě širokých, tedy z profesního pohledu absolutně nedokonalých vláken. Shrnuto z pohledu výšivky, bych autora označil především za perfektního grafika a designéra, nicméně špatného technologa. Toto souznění s přírodou ve finále podtrhuje hrubka v napadení díla Pérožroutem (roztočem). Použil nezdravá pera, což vedlo ke ztrátě pevnosti vláken a následné destrukci části ornamentu. Zvláštní připevnění zapínacích pásků svědčí buď o dodatečné výměně, nebo výrobní roztržitosti.  Z mého pohledu je pak velikým paradoxem, že tento autor a jeho cesta, podstatně ovlivnily následný přístup k opaskům na Moravě. Toto přisuzuji především v dostupnosti, tedy nízké ceně oproti předchozím typům opasků a aktivitě tvůrce. Zde ještě stojí za zmínku, že čelní výšivka u mého prvního opasku také vykazuje známky neotesanosti. Protože jsem viděl veliké množství historických opasků ve špatném stavu, snažil jsem se, aby mé dílo vydrželo dlouho. Teprve po získání dalších vědomostí jsem si uvědomil tu zbytečnou masivnost, která vznikla. Nevěřil jsem, že nejtenčí vlákna mají dostatečnou pevnost a tak jsem se jejich použití vyhýbal. Je to pravděpodobně podobná pohnutka, která vedla i tohoto autora. Nyní však vím, že právě vytříbený cit pro správnou volbu vhodného a kvalitního materiálu, je jedním ze základních znaků, ukazující na autorovy kvality. Bohužel někteří soudobí "řemeslníci" původně nízkou kvalitu tohoto autora ještě degradují, což mě vzhledem k tradici a kráse řemesla velice rmoutí ;-(





Ale zpátky k opasku mému.


Naivně jsem si myslel, že když se zdokonalím, tak se vyšívání zrychlí. Opak je pravdou. Tvorba trvala ještě déle než u prototypu. Výsledný čas potřebný na druhý opasek je okolo 350 hodin, přičemž jen samotné vyšívání bylo rovných 200 hodin.  Ale protože opasek je ukazatelem svého nositele, tak se na čas ani komplikace nehledí :-)

Na můj opasek je třeba nahlížet jako na tři samostatné části



Darmovis:

17opasek3.jpg


Musí být ohebný, aby ho bylo možné provléknout sponou. Podkladová kůže nemůže být tolik tuhá a tak výsledný vnější tvar mám problém udržet symetrický. Prostě se to tlakem vláken rozjede. Pro představu se to chová podobně, jako kdyby člověk zkoušel vyšívat drátem do kusu tenké látky. Přesto se snažím zachovat určitou technickou náročnost. Obrazec má symbolizovat kompas, který vždy zaručí šťastný návrat domů. A dále je tam ukryta noční obloha zobrazující hvězdy, na nichž lze rozeznat polárku a malý vůz.




Zádová výšivka:



17opasek4.jpg


Jak jsem již naznačoval v předchozím článku, je oproti historické variantě provedena jako jeden kus. To by asi naši předci nedokázali překonat pro absenci technického vybavení. Z hlediska pocitu se mě jeden kus líbí více. Ke všemu pak přináší víc adrenalinu vyšívat místo 2x50 hodin, 125 hodin bez možnosti chyby. Zádovou výšivku sám pro sebe nazývám maminčinou zahrádkou. A jako doma se i při tvorbě chovám. Nelpím na technické dokonalosti vlákna (stejná šíře po celé délce ani jedno vůči druhému), spíš nedokonalosti využívám viz. koňský ocas, nebo kmen velkého stromu. Vnější orámování tvoří „pomlázka“ nekonečný steh, který má zajistit nositeli dlouhý život. Pomlázku naleznete jen na dílech mých a mých následovníků. Druhé orámování má ukázat majetnost. Majitel si může dovolit vyplňovat drahocenným materiálem prostor jen tak. V květině, která uprostřed září, jste zajisté poznali životadárné slunce. Pro mě je konkrétně na tomto případě cenné první použití obarveného vlákna a pochopení specifik práce s ním. Díky barvě vlákno tvrdne a křehne, tzn. je práce náročnější. Klas je pro náš kraj typickým prvkem odkazující k obilnářství. Provedení které vidíte, je zajímavé tím, že na něm dochází ke změně sklonu, což patří k tomu nejnáročnějšímu. Také je zajímavý středový fous, kde jsem opět použil steh, který jsem na tvorbě nikoho jiného nezaznamenal. Kůň jako domácí pomocník a pracovní nástroj formanů, kteří patřili k nositelům těchto opasků. Kohouta jsem použil v tomto případě nikoliv jako symbol plodnosti, ale jako ochránce stavení. Za zmínku stojí barevné vyšívání do již hotové výšivky, což je nesmírně stresující a náročná činnost, která se také příliš často nevyskytuje. Jabloň, třešeň a především švestka, ze kterých taťka vyrábí vynikající slivovici. Lyra proto, že pocházím z muzikantské rodiny, přičemž obšít tak tenkou kůži a udržet tvar byla výzva. Pod koněm jsou maliny, které mamce plodí i v listopadu. Zbytek žádný velký význam nemá, snad jen květina pod lyrou. Zde byla snaha na malinkém detailu ukázat, že přísně geometrické tvary, které se zdají být technicky dokonalé, jsem schopen udělat. Osobně však považuji vzory, kde je nutná spontánní improvizace, za složitější a více vypovídající o kvalitě autora.




Čelní výšivka:


17opasek5.jpg



Toto jsem bral především jako technickou etudu. Levá a pravá půlka jsou zrcadlově obráceny, což náročnost zvyšuje. Jako autor tím chci demonstrovat, že jsem schopen významné motivy nejen přesně zopakovat, ale také zrcadlově obrátit. Čelní výšivka je opět orámována nekonečnou „pomlázkou“ a druhou řadou symbolizující bohatství. Ovšem tento prvek přechází do obloučků podšitých barevnou kůží. Podšité to je proto, že v takovémto rozsahu to je opravdu velice náročné. Navíc to horizontálně celý obrazec dělí na zelenou zem a modré nebe. Uprostřed mám opět životadárné slunce, ze kterého trošku netradičně (namísto ze srdce) vyrůstá alegorie stromu života. Jednotlivé prvky byly zvoleny pro technickou rozdílnost a náročnost. Dovolím si především upozornit na slunce navazující spirálky, u kterých je použito rozšiřující se vlákno. Toto má odkazovat na staré mistry, kteří paví brky zužitkovali do posledního vlákna. Zároveň však má zrcadlově přesné provedení demonstrovat technickou úroveň tvůrce. Takto provedené spirálky jsem doposud nenalezl na žádné domácí ani zahraniční tvorbě. Srdce a dvě bledule jsem umístil na nebeský obláček. Symbolizují lásku, plodnost, rodinu, pouto k domovu, půdě i předkům. Samozřejmě nesmějí chybět iniciály majitele opasku. Taťka neměl žádné požadavky a pro mě jako autora se jedná o technicky nezajímavý prvek zabírající místo tvůrčímu rozmachu, nalezl jsem umístění v poslední volné skulince. Původně jsem to plánoval umístit do vlnovek, stejně jako jsem to udělal u prototypu.  Vše pozemské je pevně připoutáno k zemi pomocí vsazených českých granátů, jejichž symboliku jsem vysvětloval v předchozím článku. A samozřejmě taky proto, aby bylo vidět, že na to majitel opasku má :-)

Na dalších opascích již pracuji nejen já, ale i moji žáci, tzn. toto není rozhodně článek poslední...
 






- - - - -